Z prvního letu bohužel nemám snímek, tak aspoň pro ilustraci shodný typ letadla Jakovlev Jak-40 vyfocený v únoru 1990, reg. OK-HER.

S dostatečnou časovou rezervou jsme se sešli na letišti a netrpělivě sledovali, kdy začne odbavování našeho letu. Po odbavení a bezpečnostní prohlídce jsme přes okno pozorovali letištní plochu a podle pohybu pozemní techniky a zaměstnanců jsme se snažili odhadnout, které z několika malých třímotorových proudových letadel typu Jak-40 bude to naše. Zakrátko letuška otevřela dveře na plochu a byli jsme vyzváni k nástupu do autobusu abychom za pár okamžiků vystoupili před výklopným schodištěm letadla registrační značky OK-EEA, prvního Jaku-40, dodaného k ČSA v říjnu 1974 (několik měsíců po našem letu byl vyřazen a přestavěn na zkušební letadlo k testování nového typu motoru).

Interiér se mi tehdy zdál dost malý, takový trošku stísněný autobus. Obsadili jsme každý své místo u okénka, za sebou v místě před náběžnou hranou křídla, prohlíželi každý detail kabiny, sledovali činnost letušky i dění na ploše kolem letadla a těšili se na start. Konečně se zavřely dveře, rozhučela se trojice motorů AI-25 a začali jsme rolovat na práh dráhy 24, tehdy ještě označované 25. Krátce jsme zastavili, motory nabraly obrátky a za pár okamžiků jsem se poprvé v životě odlepil od zemského povrchu a pozoroval vzdalující se zem z ptačí perspektivy (Zdeněk už měl tehdy jeden let za sebou, v L-410).

Necelá půlhodinka utekla a ocitli jsme opět na zemi, v Karlových Varech, kde jsme měli pár hodin na procházku městem, v myšlenkách jsme ale byli pořád ve vzduchu a těšili se na zpáteční let. Ten proběhl podobně, pouze šlo o stroj reg. zn. OK-EEB. Po vystoupení v Praze mi trochu bylo líto, že už to skončilo ale nebylo to ostatně na dlouho.

Iljušin IL-18 Interflug, reg. DDR-STO, let Praha - Berlín 2.12.1986.

Letadlo, na které velmi rád vzpomínám byl ruský vrtulový čtyřmotorový stroj Iljušin IL-18. Letoun, po tři desetiletí hojně používaný Československými Aeroliniemi jsem si sice u našeho národního leteckého dopravce nevyzkoušel, letěl jsem s ním ale v období let 1982 až 1989 šestkrát mezi Prahou a Berlínem s německou společností Interflug.

Obyčejně jsme s kamarády létali v jednom směru s Interflugem, jenž "osmnáctky" na linkách do Prahy pravidelně používal celá osmdesátá léta, druhý let jsme obvykle absolvovali s ČSA proudovým Tupolevem Tu-134A. Někdy jsme letěli obě cesty s ČSA, tedy s Tu-134A, a jednou, 2.12.1986 jsme letěli s IL-18 tam i zpět.

Výlet do Berlína jsem si dopřával nejméně jednou ročně, kromě dvouletého období vojenské služby počaté podzimem 1983 a až na jednu vyjímku, kdy jsme, aby byla změna, jeli vlakem, to bylo vždy letadlem. Délka pobytu bývala buď pouze jeden den (dalo se to uskutečnit tak, že jsme ráno letěli tam a večer zpátky - doba letu byla tak 45-55 minut) nebo dva dny s ubytováním v levném podnájmu.

Naposledy jsem "udělal" Berlín sám v únoru 1990 s úmyslem naposledy se svézt v "osmnáctce" ale bohužel tehdy již i Interflug tyto stroje používal čím dál méně a jako změna typu byl 9.2.1990 na ranní spoj nasazen Tupolev Tu-134A reg. DDR-SDF z bývalé vládní letky. Tak to nakonec vlastně byla docela zajímavá změna.