|
Už se cítím podstatně lépe, tak jsem vyrazil na cestu s větší chutí ale než jsem došel do deset kilometrů vzdálené Astorgy, trochu jsem bloudil v nepřehledném kopcovitém terénu, kde se protínalo více vyšlapaných stezek. Astorga má dnes jen asi 12 tisíc obyvatel ale někdejší význam a slávu města dodnes připomíná skvostná gotická katedrála zasvěcená Panně Marii. Vedle ní se tyčí Biskupský palác, zajímavá, tak trochu pohádkovému zámku podobná stavba, která svými liniemi a typickými stavebními prvky na první pohled nezapře svého autora, jímž byl slavný Antoni Gaudí. Katedrálu jsem měl možnost si prohlédnout i zevnitř, byla tam dočasná expozice umění se sakrální tématikou. Z Astorgy, kde bych si dovedl představit i delší pauzu, je tam toho k vidění opravdu hodně, vyrážím po poledni do dvacet kilometrů vzdáleného Rabanalu. Opět jdu krajinou v úmorném vedru na přímém slunci, pouze čas od času se naskýtá možnost úkrytu pod ojedinělými stromy. Postupně procházím třemi vesnicemi. První z nich, Murias de Rechivaldo, je vcelku nezajímavá, dále jsou Santa Catalina de Somoza a El Ganso, v obou posledně jmenovaných vesnicích, tedy v tamních hospodách, jsem si dal po jednom pivě. Z El Ganso mi už zbývalo jen posledních sedm kilometrů ovšem opět v kraji téměř bez stromů. Ke konci jich sice přibývalo ale málokterý byl u cesty. Až před Rabanalem byl jeden velmi mohutný, nějaký druh dubu, pod kterým poutníci nacházejí stín jistě mnoho století ale to už je sotva dva kilometry před mým dnešním cílem. V Rabanalu se ubytovávám v nadstandardně vybavené poutnické ubytovně Nuestra Señora del Pilar se dvorkem a vlastní restaurací.
|
|
|
úvodní stránka |
|