Christine vyrazila ještě před sedmou hodinou, potřebovala z časových důvodů cestu urychlit a chtěla dnes dorazit až do Logroña, vzdáleného okolo čtyřiceti kilometrů. Já měl od včerejška potíže s rozedřenými puchýři, zvláště na levém malíčku a nemohl jsem jít tak rychle. Vyšel jsem až asi v půl osmé s tím, že dojdu nejvýše do Viany. Po ránu bylo zataženo nízkou oblačností a vypadalo to na déšť ale nakonec z toho nic nebylo a také zdravotní potíže jsem po několika kilometrech rozchodil, člověk si snadno zvykne na všechno. Do první zastávky, městečka Los Arcos, to bylo přes dvanáct kilometrů cesty kopcovitou krajinou s řídkým porostem. Los Arcos je pěkné starobyle vyhlížející kamenné městečko s kostelem Panny Marie, opodál je potom refugio, rovněž pod správou Holanďanů. Tam jsem se zdržel asi hodinu a pokračuji přes málo obydlenou oblast do Viany, cestou byly jen dvě vesnice - Sansol a Torres del Río. Do Viany, jenž má 3500 obyvatel ale vypadá větší, přicházím o půl páté. Ještě se nelze nezmínit o úseku mezi Los Arcos a Sansol. Polní cesta byla po nočním dešti značně rozblácená, těžká jílovitá hmota se vytrvale lepila na boty, že ji člověk neustále musel otírat o kameny. Za Torres del Rio byla již cesta schůdnější avšak kamenitá a často značně příkrá. |
|
|
|
úvodní stránka |
|