Šestý den putování. již třetí den za sebou je zataženo. Déšť se mi zatím díky Bohu vyhýbá ale bývá poměrně chladno. Co se týká stavu nohou, včerejší krize už ustupuje, dnes jsem se nicméně ještě rozhodl se šetřit. Vyrazil jsem opět sám, asi v osm, nejdříve jsem však na lavičce v blízkém parku posnídal včera zakoupené croissanty a pomeranč. V první části dne mám za cíl dojít do Nájery, vzdálené 16 km, jde se dobře, zastavoval jsem pouze kvůli pití nebo fotografování. Cesta vedla z velké části pěšinou téměř souběžnou se silnicí, jediným pomyslným mezníkem byl vrch Alto de San Antón, kde stálo mnoho desítek drobných kamenných pyramidek a "sněhuláků" (tedy spíš "kameňáků" :-), které zde zanechávají poutníci. Poměrně moderní malé město Nájera má 6800 obyvatel a leží na řece Najerilla. V parku na břehu řeky jsem si udělal pauzu na svačinu a na krátký odpočinek, pak pokračuji přes most ke zdejšímu refugiu, kde ovšem měli otevřeno až od 14 hodin. Nechtělo se mi čekat, tak jsem si nechal orazit Credencial poblíž ve františkánském klášteře, který jsem si při té příležitosti mohl prohlédnout, je opravdu přinejmenším tak pěkný, jak se píše v průvodci. Respektoval jsem zákaz fotografování a na památku jsem si tedy koupil několik pohledů. Z Nájery jsem šel ještě necelých šest kilometrů do Azofry, kde je další poutnická ubytovna. Tady dnešní, víceméně odpočinkovou etapu ukončuji kolem půl čtvrté, ubytovávám se v nevelkém ale vcelku příjemném refugiu a užívám si několikahodinový odpočinek. Mezitím se rozplynula oblačnost a po několika dnech se opět ukázala modrá obloha a slunce. Večer jdu, podobně jako většina z několika spolubydlících, do nedaleké poutnické hospody "El Peregrino", kde si dopřávám vydatnou a přitom levnou večeři a červené víno.

Předchozí den

Cesta do Santiaga - úvodní stránka

Následující den