|
|
Severní Porýní - Vestfálsko (Nordrhein-Westfalen) a zejména oblast Rhein-Ruhr patří k nejlidnatějším regionům Německa, jedná se o průmyslovou oblast s nadprůměrným podílem tzv. gastarbeitrů, lidí, kteří sem v minulých desetiletích přijížděli za prací především z Turecka a Balkánu. Dnes se vzhledem k opuštěnosti a chátrání některých průmyslových objektů jeví, že byla zřejmě určitá část průmyslu odsunuta někam do Číny nebo jinam na východ. Oblast má velmi rozvinutou dopravní infrastrukturu a o co méně tady najdeme přírodního nebo kulturního bohatství, o to více si přijdou na své technicky orientovaní turisté a příznivci dopravy. Železniční fanoušky potěší hustá síť tratí s frekventovaným provozem vlaků všech kategorií, letečtí spotteři ocení velká dopravní letiště Düsseldort a Köln / Bonn, zatímco příznivci městské dopravy uvítají rozsáhlý systém MHD v Düsseldorfu nebo zajímavý trolejbusový provoz v Solingenu a především technicky unikátní visutou městskou dráhu Schwebebahn, která již od roku 1901 slouží právě ve Wuppertalu.
Provozovatelem městské dopravy je podnik WSW (Wuppertaler Stadtwerke) jehož autobusové linky i visutá dráha jsou součástí sítě integrované dopravy VRR (Verkehrsverbund Rhein-Ruhr). Na provozu autobusových linek se v rámci integrované dopravy, podobně jako například v Praze v rámci PID, podílí více společností, ve Wuppertalu se tak můžeme setkávat s autobusy dopravců z okolních měst a dokonce tam zajíždí trolejbusová linka z 10 km vzdáleného Solingenu.
Základní autobusové linky jsou označovány trojmístnými čísly, ve Wuppertalu se jedná zejména o čísla v rozmení 600 - 650, dále jsou to zrychlené linky SchnellBus (SB66 - SB69), CityExpress (CE61, 62, 64 a 65) a noční NachtExpress (10 linek v romezí NE1 až NE23). Visutá dráha je v rámci VRR označena jako linka č. 60.
Jízdné je sjednoceno v rámci tarifu integrované dopravy VRR a nabízí široký sortiment produktů podle potřeb každého cestujícího a je členěno podle doby platnosti a do pásem podle počtu zón, na které se vztahuje (pásma A až E). Pásmo A platí pro jednu, někde i pro dvě zóny, a obvykle zahrnuje jedno město s nejbližším okolím, pásmo B zahrnuje dvě sousední zóny a tak dále. Základní jízdné pro pásmo A (tarif A) stojí 2.50 € a platí pouze 30 minut od označení, pro pásmo B stojí stojí 5.10 € a platí 90 minut. Mnohem ekonomičtěji vyjde celodenní lístek, na který můžete bez omezení cestovat až do 3:00 následujícího dne v MHD, autobusech i vlacích, včetně RE (Regional Express) a stojí 5,90 € pro tarif A nebo 11,70 € pro B. Ceník a systém zón je trochu složitější, před případnou návštěvou této části Německa doporučuji do něj nahlédnout na stránkách VRR, uvedené ceny jsou z podzimu 2013.
Ještě než přejdu do obrazové části stránky, musím se znímit o jedné věci, týkající se fotek, zejména ve fotogaleriích. Bezprostředně před cestou se mi doma stala taková nehoda, že mi spadl ze stolu na zem jeden objektiv a zrovna ten, co nejčastěji používám právě v ulicích měst. Myslel jsem, že se s ním nic nestalo, ale později, až po mnoha fotkách, jsem přišel na to, že má rozostřenou kresbu v levé dolní oblasti. Kdybych si to pořádně zkontroloval ještě doma, mohl jsem si vzít jiný objektiv podobného rozsahu, který mám, ale ten jsem si bohužel nevzal. Doma jsem zjistil, že je rozostření horší, než se z náhledu na displeji aparátu zdálo, nicméně většinu fotek jsem částečně zachránil pomocí výřezu, tam kde na to byl prostor, nebo jsem se to v rámci možností pokusil lokálně doostřit v editoru ZPS, ale není to většinou úplně ono, proto se čtenářům omlouvám za sníženou kvalitu fotek.
Visutá dráha Schwebebahn je technicky unikátní dopravní prostředek, který patří k hlavním turistickým zajímavostem města a přestože slouží cestujícím již od roku 1901, dodnes tvoří páteř zdejší městské hromadné dopravy. Stavba podle projektu inženýra Eugena Langena byla zahájena v roce 1898 a první cestující se svezli 1. března 1901. Celková délka trati je 13,3 km, z toho pouze přibližně 3 km v městské části Vohwinkel vedou nad ulicí, větší část se klikatí nad řekou Wupper. Trať má 20 stanic a je zavěšena 12 m nad hladinou řeky a přibližně 8 m vysoko v úseku nad ulicí, celková jízdní doba mezi oběma konečnými je 30 minut. Interval mezi vlaky je obvykle 3 až 5 minut, ráno, večer a o víkendech jsou intervaly delší, denně dráha sveze v průměru 80 tisíc cestujících.
Snímek, pořízený 19.9.2013, ukazuje vůz ev. č. 28 blížící se ke stanici Wupperfeld.
Trať visuté dráhy je po celé délce dvoukolejná, zakončená točnami, ve stanici Vohwinkel je točna bezprostředně za nástupištěm, ve stanici Oberbarmen Bahnhof vůz po vystoupení cestujících odjíždí na točnu, umístěnou v budově depa na protější straně ulice. Trať je uchycena na mohutné ocelové konstrukci, sestávající ze 467 podpěr ve tvaru obráceného V nad řekou nebo obráceného U nad ulicí, rozpětí "véček" nad řekou je podle šířky říčního koryta od 21 do 33 m.
Na snímku z 19.9.2013 přijíždí vůz ev. č. 26 ke stanici Völklinker Strasse.
Architektura stanic je rozmanitá, od téměř původní secese až po futuristickou modernu, některé stanice jsou zavěšené na nosné konstrukci, jiné jsou stavěny formou klasických budov, fotky některých stanic najdete ve druhé polovině fotogralerie č. 3. Všechny stanice jsou vedle pevných schodů vybaveny také výtahy, standardem jsou elektronické panely s informacemi o příštím odjezdu, které během mé návštěvy ovšem fungovaly tak, že ve směru na Oberbarmen byl ve stanicích uváděn čas v minutách do příšího odjezdu, zatímco ve směru na Vohwinkel byl všude jen nápis, že interval je například 4 minuty. Docela zajímavě a vlastně poměrně stylově a "dobově" vypadá podlaha z ošlapaných dřevěných palubek, někde po celém nástupišti, jinde jen u nástupní hrany. Ke standardní vybavenosti stanic patří jízdenkové automaty na celý sortiment jízdenek integrované dopravy VRR. Automaty berou mince i bankovky a měly by brát i platební karty, což se mi ovšem během pobytu ve dvou případech ze tří nepovedlo, při pokusu zaplatit kartou mi automat sdělil něco v tom smyslu, že je momentáně přijímaní karet mimo provoz. Z hotovostí ani v případě bankovek potíže nebyly.
Vůz ev. č. 1 zastavil odopledne 19.9.2013 ve stanici Wupperfeld.
Současný vozový park tvoří článkové jednosměrné vozy GTW 72 (GelenkTriebWagen), kterých společnost MAN dodala 28 v letech 1972 - 1975 a které po sedmdesáti letech nahradily původní, v průběhu času upravované a modernizované vozy. Délka vozu je 24 060 mm, Šířka 2 200 mm, vnitřní výška kabiny je 2 078 mm. Pohon zajišťují čtyři elektromotory o výkonu po 50 kW se stejnosměrným napájením 600 V. Hmotnost prázdné soupravy činí 22 175 kg a maximální rychlost je 60 km/h. Nyní mají vozy GTW 72 za sebou čtyřicet let provozu a proto je na léta 2014 - 2015 plánována jejich výměna za modernější, které na zakázku vyrábí spol. Vossloh / Kiepe.
První dvojice sedadel za řidičovou kabinou sice disponuje malým prostorem pro nohy, ale zato je odtud přes sklo velmi dobrý výhled do řidičovy kabiny. Foceno 19.9.2013 mezi stanicemi Hauptbahnhof a Kluse, jedná se vůz ev. č. 18.
Vůz GTW 72 je vybaven 48 sedadly, uspořádanými převážně ve dvojicích po směru jízdy u levé bočnice, sedačky jsou plastové, pouze trojice sedaček v krátkém středním článku a přední, zády ke stěně orientovaná dvojice v zadním voze mají čalounění. Z výroby je vůz homologován na 156 stojících cestujících, v jiných materiálech se obvykle udává 130 (i tak už to musí být celkem tlačenice). K výměně cestujících slouží čtvery 1 300 mm široké, dvoukřídlé posuvné dveře, ovládané řidičem, podlaha je ve stanicích na úrovni nástupiště a protože jsou všechny stanice vybaveny výtahy, jde v podstatě o bezbariérový dopravní prostředek. Vnější zbarvení vozů bylo zvoleno v kombinaci oranžové a modré, v současnosti ale nese převážná většina vozů celovozovou reklamu.
Vozy GTW 72 mají evidenční čísla od 1 do 28 obvykle nad čelním oknem, případně pod ním. Číslo v zaskleném rámečku na čele pod oknem značí pořadí, pro běžné cestující tato služební informace prakticky nemá význam. V současnosti (r. 2013) je v provozu 25 vozů, tři byly vyřazeny. Nejprve byl vyřazen vůz č. 4, který měl 12.4.1999 těžkou nehodu: První ranní spoj najel poblíž stanice Robert-Daum-Platz na nějaký pracovní nástroj nebo zařízení, zapomenuté na kolejnici po noční údržbě trati, vůz vykolejil a spadl do řeky. Zahynulo pět lidí a několik desítek dalších bylo zraněno, byla to jediná nehoda se ztrátami na životech za dobu existence dráhy. Další vozy, ev. č. 19 a 21, byly vyřazeny v létě 2012 pro špatný technický stav.
Do začátku sedmdesátých let dvacátého století sestával vozový park až na pár prototypů z 50. a 60. let z původních, postupně různě upravovaných, 70 let starých vozů. Po dodávce 28 nových vozů GTW 72 byly do roku 1975 všechny staré, včetně prototypů, vyřazeny, zachován byl pouze jeden původní vůz, vyrobený v roce 1900. Protože se tímto vozem ještě před zahájením pravidelného provozu během zkušební jízdy svezl 24.10.1900 císař Vilém II, dostal vůz označení Kaiserwagen, tedy Císařský vůz, a je dosud příležitostně používán pro zvláštní, předem objednané jízdy. Těch jízd je zřejmě poměrně hodně, protože sám jsem ho viděl jet několikrát. Když jsem 18.9.2013 odpoledne poprvé přijížděl vlakem od Düssedorfu, viděl jsem shodou okolností z okna někde u viaduktu u stanice ZOO / Stadion jako první vůz právě Kaiserwagen a neznaje situaci, obával jsem se, jestli to náhodou nebylo také naposledy. Následujícího dne, kdy jsem se visuté dráze věnoval prakticky celý den, jsem ho viděl jet tam a zpět dokonce třikrát a měl jsem tudíž dostatek příležitostí k fotografování. Pokud se do Wuppertalu na visutou dráhu chcete podívat a zvlášť budete-li časově omezeni, je dobré si třeba na stránkách dopravce WSW předem ověřit provoz, protože se několikrát za rok stává, že je dráha z důvodů údržby mimo provoz a je nahrazena autobusy. Nejčastěji to bývá víkend, ale během prázdninových měsíců může výluka trvat týden i déle. Náhodou byla výluka také o víkendu, 21. - 22. září 2013, kdy jsem tam pobýval, ale vzhledem k tomu, že jsem tam byl už od 18.9., tak mě to moc netížilo, už jsem měl nafoceno a víkend jsem stejně věnoval hlavně Düsseldorfu a letišti.
Na snímku z 19.9.2013 přijíždí Kaiserwagen na konečnou stanici Vohwinkel.
Během svého několikadenního pobytu ve Wuppertalu, při kterém jsem ale vyjížděl za poznáním a fotografováním také do Solingenu, Düsseldorfu a na letiště Düsseldorf, jsem si na dopravu ve Wuppertalu a především na Schwebebahn vyhradil celý den 19.9.2013, důkladně jsem si trať projel a postupně jsem navštívil většinu stanic a nafotil asi 300 fotek, bohužel z výše popsaného důvodu, ne vždy stoprocentní kvality. Jízda je z pohledu cestujícího, zejména zajímajícího se o dopravu, nezapomenutelný zážitek. Rozhled je parádní, vůz se za jízdy, ale i ve stanicích při výměně cestujících, příjemně (možná jak pro koho) houpe, výkyvy v některých úsecích mohou dosahovat až 15°. Ještě musím dodat, že provoz je relativně tichý, tedy tišší, než jsem předpokládal, jedinou vyjímkou je historický Kaiserwagen, který je díky intenzivnějšímu hluku a skřípání aspoň dobře identifikovatelný, ještě dříve, než ho uvidíte zpoza zatáčky přijíždět a neměl by vás tak překvapit nepřipravené.
Cestu do Wuppertalu jsem si plánoval už hodně dlouho, uvažoval jsem o ní možná tak dvacet let a letos jsem si konečně jeden ze svých nejdlouhodobějších dopravně cestovatelských plánů konečně splnil. Těším se, až se sem v budoucnosti (aspoň doufám) zase podívám někdy po plánované obměně vozového parku.
Dopravce WSW disponuje v roce 2012 téměř třemi sty autobusy, značný podíl tvoří autobusy kloubové, převažující značky jsou MAN a Mercedes-Benz.
V letech 2001 - 2004 bylo zakoupeno 49 autobusů MAN NL 263 s evidenčními čísly 0101 - 0116, 0201 - 0205, 0301 - 0314 a 0401 - 0414. První dvojčíslí evidenčního čísla udává rok zařazení. Tyto autobusy jsou postupně vyřazovány, některé také slouží na školních spojích a jako autoškola.
V zastávce Hauptbahnhof byl ráno 19.9.2013 zachycen MAN NL 263 ev. č. 0413.
Vedle autobusů MAN standardní délky byly nakupovány i kloubové autobusy této značky. Zatímco vozy typu NG 312 (ev. č. 9861 - 9872) byly postupně vyřazeny, můžeme se ještě v roce 2013 ve Wupertalu setkávat s typem NG 313, avšak i ty již začínají ubývat. Jejich výčet je následující: První přišly v roce 1999 (ev. č. 9961 - 9975), další v roce 2000 (0061 - 0072) a nakonec 16 autobusů v roce 2001, ty mají evidenční čísla 0161 - 0176.
Snímek ukazuje MAN NL 313 ev. č. 0061 na autobusovém stanovišti u konečné stanice visuté dráhy Oberbarmen Bahnhof. Foto 19.9.2013.
Nová generace městských autobusů MAN se u WSW objevila, aspoň prozatím, pouze v podobě dvanáctimetrových vozidel, prvních 17 autobusů MAN Lion's City bylo dodáno v roce 2006 a mají evidenční čísla 0601 - 0617. Druhá, tentokrát patnáctikusová série je z roku 2009 (ev. č. 0901 - 0915) a má už z výroby nový celomodrý nátěr, který nhradil do té doby používanou variantu s modrým pruhem dole a nad okny.
Některé autobusy dostaly celovozový reklamní polep nebo nátěr, jako například MAN Lion's City ev. č. 0911, který byl zachycen 19.9.2013 na autobusovém stanovišti Oberbarmen Bahnhof.
Nejpočetněji zastoupenou značkou autobusů u WSW je Mercedes-Benz, v případě kloubových autobusů je tento výrobce v posledních letech takřka jejich jediným dodavatelem. Po autobusech O 405 GN, které už z provozu téměř (možná úplně, neviděl jsem žádný) zmizely, začaly být nakupovány vozy Mercedes-Benz O 530 G Citaro. V roce 2002 bylo zakoupeno koupeno 21 autobusů (ev. č. 0261 - 0281), v roce 2003 dalších pět (ev. č. 0361 - 0365) a nakonec v roce 2005 ještě 15 autobusů O 530 G, které mají evidenční čísla 0561 - 0576. Od roku 2007 začaly obohacovat vozový park kloubové autobusy Citaro druhé generace, nejprve č. 0761 - 0765, o rok později 11 vozidel s čísly 0861 - 0871, což byly poslední autobusy, dodané ve starém zbarvení. V dalších letech byly nakupovány autobusy v novém modrém laku, a měly tato evidenční čísla: 0961 - 0970, 1061 - 1084, což byla nejpočetnější objednávka, a na konec 1161 - 1173.
Všechny jmenované kloubové autobusy jsou ve třídveřové verzi.
Ulicí Bundesallee jede 18.9.2013 Mercedes-Benz O 530 G Citaro ev. č. 0269.
V roce 2007 se u společnosti WSW objevily první autobusy Mercedes-Benz Citaro o standardní dvanáctimetrové délce, šlo o šest kusů vozidel druhé generace a mají evidenční čísla 0701 - 0706. V roce 2009 bylo pořízeno 6 kratších, 10,5 m dlouhých autobusů Mercedes-Benz Citaro K, rovněž v provedení druhé generace, k nim v roce 2012 přibyly ještě dva stejné autobusy s evidenčními čísly 1251 a 1252. Příměstská Low Entry verze Mercedes-Benz Citaro LE byla pořízena ve dvou vlnách, nejprve tři vozy v roce 2011 (ev. č. 1101 - 1103), potom 4 autobusy v roce 2012 (č. 1201 - 1204).
Od stanice Hauptbahnhof odjíždí 19.9.2013 odpoledne Mercedes-Benz Citaro K ev. č. 0956.
V roce 2012 přišla do Wuppertalu třetí generace autobusů Mercedes-Benz Citaro, a to v podobě kloubové verze G v počtu tří kusů, které mají evidenční čísla 1174 - 1176, tedy číselně navazují na autobusy druhé generace, dodané také v roce 2011. Dalších 21 stejných autobusů bylo zakoupeno v roce 2012 a mají evidenční čísla 1261 - 1281.
Mercedes-Benz Citaro G třetí generace, ev. č. 1275, byl vyfocen na aut. stanovišti Hauptbahnhof dne 19.9.2013.
V březnu 2012 byl zkušebně pořízen autobus Mercedes-Benz Citaro GDH s hybridním pohonem, tedy opatřený bateriemi. Autobus je v karosářské verzi druhé generace vozů Citaro a dostal evidenční číslo 1259.
Autobus bývá často nasazován na meziměstské linky, především do Solingenu. Právě na konečné na autobusovém stanovišti Solingen Graf-Wilhelm-Platz, kam zajíždí z Wuppertalu na lince CE64, byl 20.9.2013 hybridní vůz ev. č. 1259 vyfotografován.
V roce 2010, čili ještě dva roky před hybridním vozem Citaro, byl zařazen do vozového parku společnosti WSW hybridní kloubový autobus švýcarské výroby Hess BGH-N2C. Vůz dostal evidenční číslo 1059 a "ekologický" polep. Spolu s tímto autobusem byl druhý shodný dodán jednomu z dopravců integrované dopravy, jenž také pravidelně zajíždí do Wuppertalu, společnosti VER (Verkehrsgesellschaft Ennepe-Ruhr).
Hybridní autobus Hess BGH-N2C ev. č. 1059 podjíždí pod dráhou Schwebebahn a vjíždí do ulice Wall.
Nepočítáme-li dva malé autobusy Heuliez GX 117, které jsem beztak neviděl, a hybridní kloubák Hess, jsou v roce 2013 jedinými vozdly WSW jiné značky, než MAN a Mercedes-Benz autobusy Setra. Deset dvoudveřových autobusů Setra S 315 NF bylo dodáno v letech 2003 - 2006 a mají evidenšní čísla 0391, 0441-0443, 0491, 0541, 0542 a 0641-0643. Od roku 2007 je doplňují a později nahrazují vozy nové generace Setra S 415 NF, které mají evidenční čísla 0741, 0742 a 0841-0845.
Na autobusovém stanovišti Hauptbahnhof stojí 19.9.2013 autobus Setra S 415 NF ev. č. 0845, přistavený na linku č. 647.
V rámci integrované dopravy VRR se působení jednotlivých dopravců ve městech a regionech do určité míry prolíná, zatímco wuppertalská společnost WSW zajíždí také do okolních obcí a měst, z těch pro změnu tamní dopravci jezdí do Wuppertalu. Ve Wuppertalu můžeme potkávat autobusy společností VER (Verkehrsgesellschaft Ennepe-Ruhr), OVAG, Rheinlandbus, Rheinbahn nebo dokonce trolejbusy společnosti Stadtwerke Solingen, s těmi se brzy setkáme na samostatné stránce.
Společnost Rheinbahn, provozující městskou dopravu v nedalekém a mnohem větším Düsseldorfu, je ve Wuppertalu pravidelným hostem především v městské části Vohwinkel, odkud je snímek autobusu VDL Citea LLE ev. č. 7622. Foto 19.9.2013. Vozový park Rheinbahn je obsáhlý a sestává z mnoha typů, včetně hybridních autobusů značky Solaris.
Dalším významným dopravcem se kterým se na několika linkách můžete setkat ve Wuppertalu, je dopravce VER (Verkehrsgesellschaft Ennepe-Ruhr), provozující v roce 2013 celkem 108 autobusů, z toho 31 kloubových a dva hybridní kloubové autobusy (1x Citaro GDH a 1x Hess BGH-N2C). Vozový park sestává převážně z autobusů Mercedes-Benz O 405 N, O 405 GN a Citaro různých verzí, včetně LE, vyjímkou je pouze 11 autobusů MAN typů NL 263 a Lion's City. V roce 2006 bylo pořízeno také 6 autobusů Irisbus Citelis, ty však byly odprodány v roce 2012. Dopravce VER má na svých autobusech atraktivní oranžovo-bílý nátěr, mnoho vozidel ale nese celovozovou reklamu.
Křižovatkou u stanice Alter Markt projíždí Mercedes-Benz Citaro K ev. č. 344. Foto 19.9.2013.
Dopravce OVAG (Oberbergische Verkehrsgesellschaft AG) vlastní přibližně 80 autobusů značek Mercedes-Benz a MAN a můžeme se s nimi ve Wuppertalu setkávat zejména na regionální lince č. 626, končící na autobusovém stanovišti Oberbarmen Bahnhof. Autobusy Mercedes-Benz Citaro mají obvykle pěkný firemní nátěr v kombinaci modré a béžové barvy, zatímco MAN jsem viděl pouze v bílé barvě s názvem dopravce na čele.
Mercedes-Benz O 530 Citaro ev. č. 24 byl zachycen 19.9.2013 u autobusového stanoviště Oberbarmen Bahnhof.
|
|
|
K cestě do Düsseldorfu jsem jako správný letecký nadšenec zvolil letadlo, konkrétně letoun Canadair CRJ-900 německé letecké společnosti Eurowings. Společnost smluvně létá pro Lufthansu, konkrétně linku Düsseldorf - Praha 3x denně a pokud si letenku zakoupíte s dostatečným předstihem (já ji měl skoro dva měsíce předem), dostanete se na vybrané termíny k ceně okolo 3 000 kč za zpáteční letenku. CRJ-900 je devadesátimístný letoun pro krátké tratě, vyvinutý firmou Canadair, která je od roku 1986 začleněna do koncernu Bombardier, konkrétní stroj, který nám byl deštivého rána 18.9.2013 přistaven, byl z roku 2011 a měl registraci D-ACNV.
Po 65 minutách letu přistáváme v Düsseldorfu, kde se vzhledem k dostatku času jdu podívat na vyhlídkovou terasu a nějaký čas fotím letadla. Okolo druhé odpoledne nasedám na frekventovaně jezdící automatickou visutou dráhu Sky Train, která mě během několika minut dovezla k nádraží, ležícímu poblíž prahu přistávací dráhy, na jehož střeše je další excelentní vyhlídková terasa. Do Wuppertalu odjíždím okolo čtvrté odpoledne linkou S-Bahn s přestupem ve stanici Düsseldorf Hauptbahnhof, celá cesta nezabere víc, než půlhodinu a frekvence vlaků je vysoká.
Protože jedu zastávkovým vlakem S-Bahn, vystupuju v zastávce Wuppertal - Steinbeck, odkud to mám nejblíž k předem zamluvenému hotelu McDreams. Po ubytování, sprše a krátkém odpočinku jdu v pozdním odpoledni poprvé obhlédnout Schwebebahn k nejbližší stanici Robert-Daum-Platz a ještě večer se podívám i do centra a na Hauptbahnhof, v jehož blízkosti jsem se potom dobře a dosyta navečeřel v tureckém rychlém občerstvení.
|
|
|
Návrat. Zpáteční letenku mám na neděli 22.9.2013 na let ve 14:45, což mi vyhovuje, protože nemusím brzy vstávat a navíc se dostanu domů ve slušný čas. Wuppertal opouštím vlakem S-Bahn kolem deváté, přestupuju na hlavním nádraží na další vlak a v půl desáté přijíždím na nádraží Düsseldorf Flughafen, kde se ale nejdřív zdržím zase na vyhlídkové terase, teprve kolem poledne se několikaminutovou jízdou visutou dráhou Sky Train přemístím do terminálu. Tam si v supermarketu pořídím lehké občerstvení a pak se jdu odbavit a přes okna sleduju provoz na ploše.
Zpět letíme opět s CRJ-900, letoun má registraci D-ACNJ a narozdíl od letu sem, který bylo skoro plný, zpátky nás je v letadle jen asi 30 - 40. Let byl opět velmi příjemný, okolo Prahy ještě nejméně 10 minut kroužíme, tak se čistá doba letu protáhne na 75 minut a přistáváme na dráhu 30.
| Stránka byla vytvořena 9.10.2013. |