Jízdu jsme zahájili na manipulační smyčce "Uhlozbyt" nedaleko nádraží.

Ústí nad Labem
Trolejbusová akce 1.7.2007

A oslavovalo se nejen dobrým ústeckým pivem Zlatopramen, které si, pochopitelně vyjma řidiče a nezletilých, mohli účastníci v trolejbuse dopřát zdarma, ale hlavně projetím téměř všech tratí ústecké trolejbusové sítě.

Ve srovnání s minulým rokem, kdy podobnou akci zorganizovalo sdružení ČNDS, měla letošní jízda podstatně komornější charakter. Sešlo se pouze dvanáct "skalních" příznivců MHD ale byli mezi nimi vedle Ústečáků také "přespolní" návštěvníci, například z Českých Budějovic nebo dokonce Moravané.

V podstatě symbolická cena pro každého účastníka spočívala v zakoupení a označení celodenní jízdenky na MHD v hodnotě 60 Kč, ke které každý při nástupu obdržel jednoduchou pamětní jízdenku a jak jsem již uvedl, během jízdy rovněž občerstvení zdarma.

Letošní jízda měla velmi podobné trasování jako loňská a rovněž trolejbus který jsme měli k dispozici byl shodou okolností tentýž jako minulý rok. Přesto má akce tohoto druhu vždy něco do sebe a je příležitostí poznat město a jeho dopravu z trochu jiného úhlu pohledu, podívat se do míst, kam většina účastníků příliš často nezavítá a je rovněž příležitostí setkat se a popovídat si s ostatními podobně "postiženými" příznivci dopravy.

Začátek jízdy byl naplánován na 10:30. Po zkušenostech z loňska, kdy se zúčastnilo okolo třiceti lidí, mě docela překvapilo, že jsem na určeném místě, kam jsem dorazil asi deset minut před stanoveným odjezdem, téměř nikoho neviděl. Nakonec se nás přece jen několik sešlo a pár dalších přijelo z vozovny trolejbusem Škoda 22Tr ev. č. 602 s asi desetiminutovým zpožděním.

První cesta vedla na konečnou linky č. 57 - Staré Předlice, odkud je tento snímek. Na trolejbusu svítí nápis Větruše, kam se ovšem trolejbusem těžko dostanete :-)

Ze Starých Předlic jsme se přes střed města dostali na konečnou Klíše lázně, nacházející se v příjemné, na zeleň bohaté části města severozápadně od středu města.

Na snímku stojí "náš" trolejbus v zastávce Klíše lázně. Vidíme na něm opět fiktivní linku 63 a cílovou stanici Sebuzín rozcestí, která se ovšem ve skutečnosti nachází jižně od města, daleko z dosahu trolejbusového vedení.

Další naše cesta vedla na frekventovanou točnu Mírová na sídlišti Severní Terasa a odtud zkratkou přes Bukov k trolejbusové vozovně ve Všebořicích.

Snímek ukazuje trolejbus Škoda 15Tr ev. č. 528, právě odjíždějící z konečné Všebořice na linku 54.

Od všebořické vozovny jsme se přemístili na druhý konec města. Nejprve na točnu Pod Vyhlídkou, a poté na točnu Žežická. Obě tyto konečné jsou umístěné v malebných, přírodou obklopených lokalitách, zvláště Žežická, odkud je tento snímek, je velmi fotogenická a trolejbusy se na snímcích dobře vyjímají proti strmým zeleným stráním.

Od Žežické jsme, podobně jako loni, sjeli dolů na Neštěmickou a potažmo do zastávky Krčínova ve stejnojmenné ulici bez proudu, se staženými sběrači.

Ze snímků je patrná značná proměnlivost počasí. Zatímco v jednu chvíli nad námi převládá jasná modrá obloha, o chvíli později zmizí slunce za rozsáhlou oblačností, která obvykle za krátký čas opět přejde.

Další naší zastávkou byla Skalka. Točna je z velké části lemovaná zašlým a nevzhledným masivním přístřeškem v typickém socialistickém stylu (snímek ze Skalky najdete ve vložené fotogalerii), druhou stranu kolem točny pokrývá louka, jenž je, snad jen díky členitosti terénu, naštěstí nezastavěná a během vegetačního období příjemně oživuje atmosféru místa.

Od Skalky jsme sjeli dolů do zastávky Neštěmice sídliště na Seifertově ulici a vydali jsme se na nejvýchodnější trolejbusovou konečnou Mojžíř.

Na sympatické konečné Mojžíř nás po krátké chvíli dojel trolejbus Škoda 15Tr ev. č. 522, sloužící toho dne na lince č. 57. Po krátké pauze jsme, abychom nebrzdili provoz, malebnou čtvrť Mojžíř opustili a vrátili jsme se definitivně zpátky do města.

Krátce po třetí hodině odpolední jsme dorazili do Hrnčířské ulice, kde se většina účastníků rozloučila a pár zbývajících odjelo vrátit trolejbus zpět do vozovny. Místní se rozešli domů, návštěvníci z Moravy, majíc v plánu ještě v Ústeckém kraji setrvat, se jeli ubytovat a já, poté, co jsem ještě chvíli poseděl u piva s kamarádem z Budějovic, jsem rovněž odjel domů.

Byl to příjemně strávený den v jednom z mých (geograficky i citově) nejbližších měst a můžeme se těšit, co nám Dopravní podnik přichystá příští rok k dvacetiletému trolejbusovému jubileu.