|
|
|
|
Základem městské dopravy v Římě jsou dvě linky metra, které se kříží ve stanici Termini, kde se nachází stejnojmenné hlavní železniční nádraží.
Šest tramvajových linek má spíše podpůrnou funkci, hlavní tíha MHD leží na autobusech, jenž obsluhují přes 300 městských
linek a desítky linek příměstských a regionálních. Významný podíl na městské dopravě mají příměstské vlaky (linky FR1 až FR6)
a tři linky městské železnice (Lido, Pantano a Viterbo).
V roce 2005 byl po více než třiceti letech obnoven trolejbusový provoz, zatím jde však pouze o jednu linku.
Kvalita vozového parku je značně kolísavá ale v tomto desetiletí se viditelně zlepšuje. Nakupují se moderní tramvaje, ekologické nízkopodlažní autobusy,
poháněné zemním plynem, také příměstské vlaky jsou většinou po technické stránce na slušné úrovni. Přetrvávajícím problémem je ale
častý nepořádek ve vozidlech a zejména sprejerské vandalství, které je v celé Itálii bohužel velice "rozvinuté".
Nejvíce postižena je
linka metra B, kde je počmáraná většina vozových souprav, někdy téměř kompletně.
A ještě se stručně podíváme na ceny jízdného. Integrovaný systém zahrnuje linky MHD, příměstské autobusy a příměstské vlaky
v rámci městského tarifního pásma, které pokrývá v podstatě celé město (obě letiště, Fiumicino a Ciampino, jsou již vně tohoto pásma).
Základní přestupní jízdenka B.I.T stojí v létě 2009 1 € a platí 75 minut od prvního označení, jízdenka B.I.G za 4 € platí jeden kalendářní den
(do půlnoci daného dne), jízdenka B.T.I. je za 11 € na tři dny a týdenní lístek C.I.S. stojí 16 €.
Na závěr je třeba dodat, že intervaly jsou v centru města přes den obvykle krátké, zatímco v okrajových částech města je to o poznání horší,
hlavní nevýhodou je potom absence přesných jízdních řádů. Teoreticky by měly být dodržovány alespoň intervaly ale praxe je taková, že se
v podstatě jezdí jak to zrovna vyjde.
Vůz linky metra B na snímku z 18.6.2009 zastavil ve stanici Piramide.
Také tento snímek byl pořízen 18.6.2009 v povrchové stanici Piramide, ovšem v protisměru, směrem ke konečné Rebibida. Jezdí se zde vlevo.
Snímek poměrně moderní soupravy CAF na lince A byl pořízen 18.6.2009 v přestupní stanici Termini.
Interiér soupravy CAF na lince A vidíme na snímku, pořízeném rovněž 18.6.2009. Celkový vnější pohled na tuto soupravu najdete ve fotogalerii č. 2.
Ulicí Via Giovanni Giolitti přijíždí směrem k Porta Maggiore vůz ev.vč. 834. Fotografováno 18.6.2009.
Navzdory velikosti města má dnes, v roce 2009, Řím pouze dvě linky metra, označené písmeny A a B. Třetí linka, jenž v podstatě nahradí
linku městské železnice Řím - Pantano, je sice dlouhodobě v plánu, nicméně realizace se neustále posouvá na neurčito.
První byla paradoxně postavena linka B, jejíž desetikilometrový úsek Termini - Laurentina byl zprovozněn v roce 1955.
Teprve v roce 1990 se "béčko" dočkalo prodloužení do severovýchodně položené stanice Rebibida, čímž se současná délka linky prodloužila na 20 km.
Na lince B leží 22 stanic.
Obě linky metra jsou provozovány na normálním rozchodu 1435 mm, k napájení je použito horního vedení s napětím 1500 V ss.
Na lince B slouží vozy domácí výroby Ansaldo Breda MB 100, šestivozové soupravy sestávají ze tří spojených dvojic. Celkový nijak zvláště atraktivní vzhled těchto
letitých vlaků umocňuje rozsáhlé posprejování většiny souprav.
Se značným časovým odstupem po zahájení provozu na lince B byl v roce 1980 otevřen první, 14,5 km dlouhý úsek linky A,
začínající stanicí Ottaviano nedaleko Vatikánu a končící stanicí Anangina v jihovýchodní části Říma. V roce 1999
byla linka prodloužena o dvě stanice západním směrem do Valle Aurelia a v roce 2000 do současné konečné Battistini.
Celková délka linky A v roce 2009 činí 19 km a nachází se na ní 27 stanic.
Linka A je obsluhována moderními klimatizovanými šestivozovými soupravami španělské výroby CAF
MA 300. Interiér je po celé délce soupravy zcela průchozí
a je vybaven pouze podélnými řadami sedadel, což dovoluje efektivně zvládat nápor cestujících v přepravních špičkách.
Vedle metra a tramvají má Řím tři linky takzvané městské železnice: Řím - Lido, Řím - Viterbo a Řím - Pantano.
Vzhledem k délce mé poslední návštěvy města jsem se stihl blíže seznámit pouze s linkou ve směru Pantano. Je provozována na úzkém rozchodu 950 mm,
trakční napětí jev1650 V ss. Obousměrné dvoučlánkové vozy řady 830 jsou vybaveny dvou nebo čtyřdílnými vstupními dveřmi na každé straně, pod nimiž jsou
vyklápěcí schůdky usnadňující nástup a výstup. Na lince je možno se setkat také s tříčlánkovými soupravami řady 820.
Provozovatelem metra i městské železnice je společnost Met.Ro (Metropolitana di Roma SpA).
V roce 2009 existuje v Římě šest tramvajových linek, což vzhledem k velikosti města není mnoho. Jsou označeny čísly 2, 3, 5,
8, 14 a 19, přičemž linka č. 3 byla během mé návštěvy v červnu 2009 v rekonstrukci a provozována náhradní autobusovou dopravou.
Značná část vozového parku tramvají sestávala v roce 2009 stále z archaických, ačkoli do určité míry modernizovaných vozů
Stanga (TAS - Treno Articolato Stanga) s elektrickou výzbrojí Brown Boveri, najdeme je na linkách 5, 14 a 19.
Ulicí Via Napoleone III projíždí 18.6.2009 vůz Stanga ev. č. 7023.
Římské vozy Stanga byly vyráběny v letech 1948 - 1949 (série 7001 až 7099), z nichž ještě 49 bylo ve stavu v roce 2008,
a v letech 1952 - 1953 (série 7101 až 7115), kterých slouží ještě osm. Novější série, stejně jako pár starších vozů byly později vybaveny polopantografem,
všechny vozy dnes mají digitální orientace. Tramvaje Stanga jsou 20 370 mm dlouhé, dvoudílné, jednosměrné s trojicí čtyřdílných skládacích dveří.
Přes náměstí Porta Maggiore s antickými hradbami v pozadí projíždí vůz ev. č. 7107, sloužící dne 18.6.2009 na lince 19.
V letech 1990 - 1992 bylo do Říma dodáno 33 na svou dobu poměrně moderních tramvají milánského výrobce Socimi, opatřené elektrickou
výzbrojí AEG, které dostaly evidenční čísla 9001 až 9033, jedná se o tříčlánkové obousměrné vozy s 65% nízké podlahy.
Dalších osm vozů Socimi (č. 9034 - 9041) zůstalo od roku 1992 dlouhá léta rozpracováno,
nakonec byly dokončeny v závodě Fiore a předány do provozu v letech 2003 - 2004.
Vůz ev. č. 9017 byl vyfotografován 18.6.2009 v místě, kde ulice Via Napoleone III ústí do náměstí Piazza Vittorio Emanulele II.
Prvním opravdu moderním typem tramvaje byl model Cityway Roma I z produkce spol. FIAT Ferroviaria.
28 těchto obousměrných pětičlánkových 31 250 mm dlouhých tramvají bylo vyrobeno v letech 1998 - 1999 a dostaly evidenční čísla 9101 až 9128.
Podíl nízkopodlažnosti je 70%, maximální rychlost činí 70 km/h a jsou to první římské tramvaje, vybavené klimatizací.
Délka tramvaje činí 31 250 mm.
V zastávce Labicano pod hradbami Porta Maggiore byl 18.6.2009 vyfotografován vůz Cityway Roma I ev. č. 9128,
sloužící na lince 19.
Na model Cityway Roma I, který přinesl do města zcela novou kvalitu městské dopravy, navázala v letech 1999
až 2004 dodávka dvaapadesáti vozů stejného výrobce, typu Cityway Roma II. V tomto případě se již jedná o 100% nízkopodlažní sedmičlánková vozidla,
jejichž délka je 33 metrů a kapacita 54 sedících a 240 stojících cestujících. Evidenční čísla jsou 9201 - 9252,
přičemž dvě tramvaje, (č. 9217 a 9218) byly zkušebně postaveny jako 41 450 mm dlouhé devítičlánkové
s obsaditelností 64 sedících a 256 stojících cestujících.
V zastávce Ippolito Nievo na lince č. 8 byl 18.6.2009 zachycen vůz ev. č. 9248.
Zatímco ještě začátkem století byly tramvaje Stanga a Socimi, podobně jako městské autobusy, opatřeny oranžovým nátěrem,
tramvaje Cityway Roma byly od počátku dodávány v novém dvouodstínovém zeleném nátěru, doplněném o úzký žluto-červený proužek, oddělující obě zelené plochy.
V současnosti je při periodických prohlídkách při obnově nátěru nahrazován bledě zelený odstín stříbrným
a pod okna je aplikován širší červený, na koncích zalomený pás.
Tramvaj Cityway Roma II ev. č. 9209 v novém barevném provedení projíždí 18.6.2009 ulicí Viale Trastevere.
Trolejbusová doprava byla významnou součástí římské městské dopravy v období od 8.1.1937 do 2.7.1972. Poté došlo
podobně jako mnoha jiných evropských městech (včetně českých), k rušení trolejbusů a jejich nahrazování autobusy. Znovuzavedení trolejbusů se Řím dočkal v roce 2005,
nicméně zatím je v roce 2009 v provozu pouze jedna linka (č. 90) a to ještě zčásti projížděná
bez "drátů", pomocí akumulátorů.
Trolejbus Solaris Trollino 18 ev. č. 8504 projíždí 18.6.2009 ulicí Nomentana směrem do centra.
Pro novou trolejbusovou trať bylo pořízeno 30 kloubových trolejbusů Solaris Trollino 18 s elektrickou výzbrojí Ganz. Vozidla mají evidenční čísla 8501 - 8530
a jsou vybaveny akumulátory, používanými v úseku od konečné Termini do ulice Nomentana. Odtamtud linka 90 pokračuje "zadrátovaným" úsekem ke konečné
Largo Labia na severu Říma. Od roku 2009 existuje mírně odlišná varianta linky 90, označená 90D.
Solaris Trollino 18 ev. č. 8515 přijíždí 17.6.2009 ke konečné u hlavního železničního nádraží Termini, jenž je zároveň jedním z hlavních přestupních bodu městské dopravy.
Provozovatelem tramvají, městských autobusů i trolejbusové linky je ATAC SpA (Azienda
Tranvie e Autobus Comune). Během několika prvních let nového tisíciletí v Římě dosloužily archaické, dříve zde tak typické staré vozy typu FIAT 418 a jemu podobné
(mrzí mne, že jsem je tenkrát nefotil) a současný vozový park dnes vesměs sestává z nízkopodlažních vozidel.
Dominantním typem je Iveco (později Irisbus) CityClass v několika verzích, v posledních letech na pohon zemním plynem.
Snímek, pořízený 18.6.2009 na náměstí Piazza Pia ukazuje vůz Iveco 491 CityClass ev. č. 3703, jenž je zástupcem první, 120ti kusové
dodávky tohoto typu, uskutečněné v letech 1997 - 1998 (evid. čísla 3601 - 3720).
V letech 2001 až 2002 pokračovala masivní obnova zastaralého vozového parku dodávkou autobusů Iveco 491 CityClass Cursor, jenž dostaly evidenční čísla v rozmezí
3721 až 3954. Podle rozsahu čísel by se mělo jednat o 234 autobusů, nemám to ale stoprocentně ověřené. Nátěr těchto autobusů je v kombinaci stříbrné, červené a oranžové,
v současnosti dochází během oprav k přelakování na nové schéma - stříbrný nátěr s červeným, vpředu zalomeným pruhem.
Vůz ev. č. 3766 byl vyfotografován v podvečerním čase dne 17.6.2009 v ulici Via dei Fori Imperiali.
Dodávky autobusů Iveco 491 CityClass Cursor pokračovaly 500 kusovou sérií, jenž dostala novou řadu evidenčních čísel 5001 až 5500,
vozidla jsou, stejně jako předchozí dodávky typu CityClass, ve třídveřovém provedení. Takto rozsáhlá obnova vozového parku dovolila
vyřadit v roce 2003 poslední staré vysokopodlažní typy autobusů.
Vůz ev. č. 5412 odjíždí 18.6.2009 od zastávky Cavalleggeri, San Pietro.
Společnost ATAC v současnosti mění image a místo někdejšího nátěru v kombinaci stříbrné, červené a oranžové se na autobusech objevuje
jednoduchý stříbrný nátěr, doplněný tmavším červeným, vpředu zalomeným pruhem. Ve stříbrném nátěru, avšak ještě bez červeného pruhu,
byl 18.6.2009 u nádraží Termini vyfotografován vůz Iveco 491 CityClass Cursor ev. č. 5285.
Vzhledem k tomu, že autobusové linky hustě projíždějí středem města, včetně
turisticky frekventovaných oblastí, bylo v polovině desetiletí rozhodnuto
obměňovat vozový park ekologicky čistšími vozidly. Zatímco trolejbusová doprava se vzhledem k vysokým finančním nákladům do Říma vrátila zatím spíše jen
symbolicky, nákupy autobusů s pohonem na zemní plyn se staly samozřejmostí. Iveco, nyní již jako člen holdingu Irisbus,
postupně dodal 400 vozidel typu Irisbus Iveco 491E CNG Cityclass Cursor, pro které byla vyhrazena série evidenčních čísel 4101 - 4500.
Před nádražím San Pietro vyčkává před odjezdem na linku č. 64 vůz ev. č. 4352.
Vedle autobusů Iveco, potažmo Irisbus, v Římě najdeme také vozidla dalšího italského výrobce, jímž je BredaMenariniBus a to ve třech délkách.
devítimetrový model 230 MU je zastoupen padesáti kusy (ev. č. 1401 - 1450), foto bohužel nemám, kloubový typ
321 U je popsán níže. V kategorii standardních dvanáctimetrových autobusů najdeme ve vozovém parku ATAC typ BredaMenariniBus 240 LU,
třídveřový nízkopodlažní vůz, kterých bylo v tomto desetiletí pořízeno 112 (č. 7001 - 7112), nicméně přinejmenším dva už byly vyřazeny z důvodu požáru.
Obsaditelnost autobusu je 22 sedících a 89 stojících cestujících.
Přes Largo Porta Cavallegeri jede 18.6.2009 vůz ev. č. 7005.
Kloubové autobusy jsou ve vozovém parku společnosti ATAC zastoupeny jediným modelem, jímž je BredaMenariniBus 321 U.
Autobus osazený motorem MAN D2865 LOH 07 je ve čtyřdveřovém provedení a přepraví 36 sedících a 11
stojících cestujících. Celkem bylo v letech 1997 - 2000 dodáno 240 vozidel (ev. č. 101 - 340).
Vůz ev. č. 218 byl vyfotografován 18.6.2009 před nádražím Termini.
Jediným zahraničním modelem, který se u ATAC uplatnil v širším měřítku, je Mercedes-Benz O 530 Citaro.
Prvních 183 vozidel bylo zakoupeno v letech 2001 - 2003 a dostaly evid. čísla 6001 - 6183. Jednalo se o linkový, dvoudveřový model.
V roce 2004 bylo dodáno 200 autobusů v městském třídveřovém provedení (ev. č. 7501 - 7700) a zároveň v letech
2004 - 2005 sto dvoudveřových vozů s evidenčními čísly 8101 - 8200.
Třídveřové Citaro ev. č. 7602 bylo vyfotografováno dopoledne 18.6.2009 na náměstí Santa Croce in Gerusalemme.
Třídveřové vozy Citaro jsou konfigurovány pro 20 sedících a 83 stojících cestujících, v případě dvoudveřových jde o dva
rozdílné modely.
První série (č. 6001 - 6183) jsou čistě linkové vozy typu Mercedes-Benz O 530 Ü Citaro (v Itálii někdy označené O 530 NU)
s jednokřídlými předními dveřmi a jsou určeny pro 46 sedících a 24 stojících cestujících. Vozy ev. čísel 8101 - 8200 jsou městské
s dvěma dvoukřídlými dveřmi a méně sedačkami. Linkové vozy mají modrý nátěr, podobný jako autobusy linkového dopravce Cotral.
Linkové Citaro ev. č. 6158 vjíždí do tunelu nedaleko Vatikánu. Foto 18.6.2009.
Malý autobus Iveco Europolis našel v Římě širokého uplatnění. V roce 2001 bylo pořízeno 60 devítimetrových autobusů ev. čísel
1601 - 1660, v roce 2003 dalších dvanáct kusů modelu Europolis Tector (č. 1661 - 1672) a v roce 2006
70 menších, 7,7 m dlouhých autobusů Irisbus Iveco 203 Europolis, které mají evidenční čísla 2001 - 2070.
Přes Piazza San Giovanni in Laterano projíždí 18.6.2009 Europolis ev. č. 2040.
Na méně vytížených linkách zejména ve středu města jsou také využívány malé, necelých osm metrů dlouhé nízkopodlažní autobusy italského původu
Autodromo Alè 7,7. Celkem jich je ve stavu 79 (ev. č. 1721 - 1799) a byly do Říma dodány v letech 2002 - 2003.
Přes most Ponte Vittorio Emanuelle II jede 18.6.2009 směrem k Vatikánu vůz ev. č. 1790.
Linkovou a příměstskou dopravou se nyní budu zabývat jenom okrajově, z časových důvodů jsem tentokrát nepořídil dostatek snímků, nicméně mám nutkání se
v (relativně) blízké budoucnosti do Říma zase někdy na pár dní vrátit. Největším linkovým dopravcem v okolí Říma, a jedním z největších v Itálii
všeobecně, je COTRAL - Compagnia Transporti Laziali SpA.
V oblasti mezinárodního letiště Fiumicino byl 17.6.2009 vyfotografován typicky modrý autobus Menarini C11 na podvozku Iveco 370 společnosti COTRAL,
ev. č. 8706.
Jako v téměř každém evropském velkoměstě s rozvinutým turistickým ruchem, také v Římě působí několik dopravců,
zabývajících se vyhlídkovými jízdami po městských památkách. Dopravci mají k dispozici široký sortiment vozidel od minibusů po autokary,
avšak největší oblibu mají otevřené "patráky". Působí tady několik společností (JOSP, Rome Open Tour, Trambus) a také sortiment vozidel je široký (Irisbus / UNVI OpenTop, Ayats
Bravo City, De Simon Millemiglia..).
Vyhlídkový vůz UNVI Urbis OpenTop společnosti Trambus, postavený na bázi městského autobusu Irisbus Iveco CityClass, vidíme na snímku z 18.6.2009
projíždět náměstím Piazza del Colosseo.
| Stránka byla vytvořena 30.7.2009 |