Představování milánských tramvají nemůžeme začít jinde, než u legendárního modelu, označovaného podle jeho americké předlohy - Peter Witt. První dva prototypy, vyrobené firmou Carminati & Toselli, byly uvedeny do zkušebního provozu koncem roku 1927 a jelikož se velmi osvědčily a jak čteme z dobových zpráv, pozvedly milánskou dopravu na kvalitativně vyšší úroveň, bylo následně v letech 1928 - 1930 vyrobeno 500 kusů této legendy. Prototypy dostaly evidenční čísla 1501 a 1502, sériové vozy pak čísla 1503 - 2002. Nadčasovost a téměř nezničitelnost těchto tramvají dokazuje i to, že ještě v roce 2011, po vice, než osmdesáti letech každodenního provozu, jich okolo stovky, tedy asi pětina původní produkce, samozřejmě po četných opravách a modernizacích, stále slouží v pravidelné dopravě, což je skutečná světová rarita. O nezničitelnosti tramvají Peter Wit svědčí i to, že ještě v roce 1984 dopravní podnik ATM zamýšlel vytvořit kloubovou verzi spojením dvou upravených sólo vozů. Byl však postaven pouze jeden prototyp za použití dvou původních vozů, který dostal číslo 4500 a sloužil až do roku 2005.

Na náměstí Piazza Scala byl 28.1.2011 vyfotografován vůz ev. č. 1843, sloužící na lince č. 1.

Tramvaj typu Peter Witt má délku včetně spřáhel 13,89 m, celokovová nýtovaná vozová skříň je široká 2,35 m, kvůli bezpečnému míjení v zatáčkách v centru města. Troje dveře jsou skládací čtyřdílné, pneumaticky ovládané. Vůz má čtyři trakční motory - na každé ose jeden, napájení je 600 V ss. Původní tyčový sběrač "perteghetta" byl v sedmdesátých letech nahrazen polopantografem. Původní zbarvení těchto tramvají bylo v kombinaci krémové a okrové, později se přešlo na zelenou ve dvou odstínech. V sedmdesátých letech dvacátého století byl zaveden univerzální oranžový nátěr a od roku 2007 se ATM vrací k původnímu krémovo-žlutému nátěru. Začátkem roku 2011, kdy jsem město navštívil, byl poměr obou variant nátěru tak půl na půl.

Ulicí Via Ca' Granda projíždí 28.1.2011 vůz ev. č. 1951, sloužící na lince č. 5, kde jsem kromě asi dvou vozů řady 4600/4700 viděl pouze tramvaje Peter Witt. Těmi byly kompletně pokryty také linky 1 a 33.

Dvoučlánková tramvaj řady 4600 vznikla v roce 1955 jako článková varianta krátkého modelu řady 5300, jenž konstrukčně vychází z osvědčené a nadčasové americké konstrukce PCC. V roce 1955 bylo vyrobeno 13 tramvají s evid. čísly 4601 - 4613, v následujícím roce přibyly dva vylepšené (proto změna řady na 47xx) vozy 4714 a 4715. Osmnáct dalších s evidenčními čísly 4716 - 4733 bylo dodáno do roku 1960. Tramvaje jsou postaveny na podvozku typu Brill 97E, montáž vozů č. 4601 - 4613 provedla firma Stanga, řada 4700 již byla montována pod značkou Stanga - Breda. Elektrická výzbroj je TIBB. V posledních dvou letech došlo ke změně nátěru z oranžové na kombinaci krémové a okrově žluté a to velmi rychle, v lednu 2011 jsem již neviděl oranžový vůz této řady ani jeden.

Tramvaj ev. č. 4607 na snímku, pořízeném 29.1.2011, byla zachycena na křižovatce ulici Farini a Stelvio.

Ještě je třeba se zmínit o již vysloužilých vozech konstrukce PCC ev. č. 5101 - 5137 (existuje zachovaný vůz č. 5137, avšak fyzicky jde o předělaný zrenovovaný exemlář řady 5200) z let 1947 - 1951 a zejména tramvajích č. 5200 - 5251 a 5301 - 5336 (zajímavé, že některé řady začínají 00 a jiné 01) z let 1952, resp. 1955. Tyto tramvaje byly v letech 1971 - 1977 použity na stavbu tříčlánkových tramvají řady 4800 tak, že mezi dva upravené vozy vozy 5200 / 5300 byl vložen nově vyrobený střední díl. Této přestavby se dočkala také jedna ze tří vyrobených tramvají řady 54xx, vůz 5451, zatímco dva zbývající 5452 a 5253 byly opdrodány do Říma, kde dostaly čísla 8041 a 8043. Celkem tak vzniko 44 tříčlánkových jednosměrných tramvají (ev. č. 4801 - 4844) vzhledově až na délku v podstatě shodných s dosud provozovanou řadou 4600 /4700. Poslední vozy řady 4800 však byly vyřazeny v prosonci 2010, tak jsem je bohužel o pouhý měsíc již v pravidelném provozu nezastihl.

Stoupající potřebu tramvají s vyšší přepravní kapacitou pomohla vyřešit obejdnávka stovky tříčlánkových tramavají řady 4900, které byly dodávány v letech 1976 - 1978. Vozy evidenčních čísel 4900 - 4949 vyrobil FIAT za použití elektrické výzbroje Marelli a Asgen, druhou část zakázky, ev. č. 4950 - 4999, realizovala spol. Stanga, elektrickou výzbroj dodaly AEG-Telefunken. Obě série jsou vzhledově identifikovatelné například podle typického "spojleru" nad čelem u vozů druhé série. Vozová skříň má asymetrické čelo a je svařovaná z profilů a panelů z lehkých slitin, délka vozidla je 29 m. Všechny tramvaje byly na začátku roku 2011 oranžové, některé byly opatřeny celovozovým reklamním polepem. Tramvaje nejvíce slouží na linkách 12, 24 nebo 27, objevují se ale často i jinde, například na linkách 9, 15, nebo 16.

V ulici Via Orefici v blízkosti náměstí Piazza del Duomo, byl 28.1.2011 na lince 12 vyfocen vůz ev. č. 4975.

Prvními v dnešním slova smyslu moderními tramvajemi v Miláně se staly nízkopodlažní jednosměrné vozy Eurotram z produkce společnosti ADtranz a byly také prvními novými tramvajemi po dlouhých 21 letech (nepočítáme-li samozřejmě anachronismus v podobě prototypu 4500). 26 tramvají typu Eurotram bylo vyrobeno v letech 1999 - 2000 a dostaly evidenční čísla 7001 - 7026. Sedmičlánkové tramvaje na čtyřech podvozcích mají délku 34,10 m, šířku 2,47 m a pojmou 262 cestujících, z toho 68 sedících. Jejich nasazení je takřka výhradně na dosti dlouhé a frekventované lince 15. Všechny tramvaje mají zeleno-stříbrný nátěr a často nesou celovozový reklamní polep, včetně poloprůhledných fólií přes okna.

Ulicí Via Albricci projíždí Eurotram ev. č. 7005 na své obvyklé lince č. 15. Foto 28.1.2011.

V roce 2002 započala dodávka sedmičlánkových plně nízkopodlažních tramvají AnsaldoBreda Sirio, poslední dva kusy obdržel provozovatel ATM až v roce 2009. Tramvaje mají evidenční čísla 7101 - 7148, měří 35,35 m a pojmou 285 cestujících, z toho 71 sedících. Byly dodány v zeleno-šedém nátěru a slouží zejména na linkách 4, 7 a 31.

Na točně Niguarda byl dopoledne 28.1.2011 vyfotografován vůz ev. č. 7134, odjíždějící na linku č. 4.

Nedlouho po zahájení dodávek tramvají Sirio se začíná do Milána souběžně dodávat kratší, 25,15 m dlouhá pětičlánková varianta, jenž má u výrobce AnsaloBreda rovněž obchodní jméno Sirio, v Miláně se však pro tyto vozy vžil název Sirietto (zdrobnělina od Sirio). Do roku 2008 jich bylo dodáno 35 kusů (ev. č. 7501 -7535), na něž kontinuálně navázala dodávka druhé, o dva kusy menší série s čísly 7601 - 7633. Tramvaje řady 7500 mají do čísla 7509 pouze troje dveře a to v prvním, druhém a čtvrtém článku, od čísla 7510, stejně jako všechny vozy série 7600, mají navíc čtvrté dveře v posledním článku. Zajímavé je to také s nátěrem. Série 7500 byla dodána stejně jako vozy 7100, v kombinaci zelené a světle šedé. První vůz série 7600, tedy číslo 7601 však obdržel novou milánskou kombinaci krémové a žluté, ovšem další vozy téže řady přicházely opět v zeleném nátěru (nepodařilo se mi zjistit, zda všechny ale přinejmenším většina). Na podzim 2009 však překvapivě došlo k přetírání všech vozů Sirietto obou sérií do krémovo-žluté, zatímco delší vozy Sirio, tedy řada 7100, zůstaly zelené.

V zastávce Repubblica byla v pozdní večer 28.1.2011 zachycena tramvaj Sirietto ev. č. 7632.

V Miláně existují dvě linky příměstské tramvaje, obě se nacházejí na sever od Milána ale nejsou propojené. Linka, označovaná v systému číslem 178 (na vozidlech se čísla nepoužívají) začíná u přestupního uzlu u tramvajové točny Niguarda, Parco Nord a směřuje do předměstí Desio, druhá, č. 179, vyjíždí od stanice metra M3 Comasina a vede do Limbiate. Pokud jde o vozový park, jsou ve stavu ještě vozy Carminati & Toselli, Emilio Regia a Stanga vesměs z třicátých a čtyřicátých let dvacáteho století avšak v provozu se mohou (snad ještě) objevovat pouze na trase do Limbiate. Jinak jsou na obou tratích používány vozy, označované Treni Bloccati, sérií TB 500 a TB 800 (v podstatě identické), které tvoří třívozové soupravy s dvěma motorovými vozy a jedním vloženým vagonem. Rozchod je jako v celé tramvajové síti 1445 mm, trakční napětí je rovněž stejné - 600 V ss.

V obci Bresso na příměstské tramvajové trati Milano - Desio byla 28.1.2011 vyfocena souprava 552 + 510 + 551.

V letech 1924 - 1928 bylo vyrobeno 129 kusů 9,85 m dlouhých tramvají řady 600, jenž byly původně obousměrné, v letech 1932 - 1936 byly až na vyjímky přestavěny na jednosměrné. V letech 1947 - 1949 bylo přestavěno 21 vozů na řadu 700 (ev. č. 700 - 720), které dnes slouží většinou jako dílenské a služební, zatímco vozy 701 a 711 byly zrekonstruovány jako historické. Poslední vozy původní řady 600 byly vyřazeny z pravidelného provozu v roce 1967. Vůz č. 705 se od ostatních vozů řady 700 liší tím že je obousměrný, ačkoli má dveře pouze na jedné straně a také každé čelo je konstruováno jinak. Původní vozová skříň je z dílny Caproni & Taliedo, elektrickou výzbroj dodala firma CGE.

Ulicí Via Fabio Filzi projíždí 29.1.2011 služební vůz ev. č. 705.