|
|
|
|
Ve dnech 7 a 8. října 2006 byl z pražského Masarykova nádraží vypraven zvláštní vlak č. 11506/11507 do Lužné u Rakovníka a zpět, hnací silou soupravy byl populární Papoušek, lokomotiva č. 477.043. Další parní jízda se pak konala přímo v Lužné, kde měli si návštěvníci možnost projet historickým vlakem trať č. 125 do Kolešovic, jenž bude v prosinci, počínaje novým jízdním řádem, zrušena. V čele tohoto vlaku byla lokomotiva 354.195 vyrobená v roce 1925.
Nemám v úmyslu se tady příliš rozepisovat o bohaté sbírce železničního muzea, které je co do rozsahu
největší v České republice, protože jak o muzeu samotném, tak o jeho jednotlivých exponátech toho najdeme
v literatuře i na internetu skutečně dost.
Nedlouho poté, co byl regulerní provoz depa v roce 1996 ukončen, začaly zde být pořádány železničně-historické akce a setkání organizované různými dobrovolnými spolky, na tuto činnost pak roku 1999 navázaly České dráhy, jenž založily muzeum, které se velmi rychle dostalo do povědomí železničních příznivců.
Ve stále se rozšiřující sbírce kolejových vozidel najdeme především parní lokomotivy, z nichž mnohé jsou udržovány
v provozním stavu, dále dieselové lokomotivy, motorové vozy a další kolejová vozidla a úzkorozchodnou
800 mm dráhu s vozidly bývalých kladenských hutí POLDI. Ve vnitřních prostorách muzea najdeme expozice věnované
technickým a provozním předmětům z oboru železniční dopravy, písemnostem a modelové železnici. Součástí areálu
je restaurační vagón, sloužící nyní návštěvníkům muzea.
Zvláštní vlak vyjížděl z Prahy - Masarykova nádraží ráno v 8:40 a ačkoli jsem přišel k vlaku zhruba s dvacetiminutovým
předstihem, byla již souprava z poloviny zaplněná a lidé stále houfně přicházeli. Těch několik zbývajících
volných míst v našem voze se zaplnilo v nácestných zastávkách, zejména v Dejvicích a na Kladně.
Nebylo to zdaleka poprvé, kdy jsem se podobné jízdy zúčastnil a nutno říci, že bez tlačenice se to obejde málokdy.
V podstatě jen možnost udělat nějaké zajímavé záběry vlaku cestou z okna nebo při pauzách v zastávkách
mi dává jakousi satisfakci, stejně jako vědomí, že zaplacením stokorunového jízdného přispívám na provoz
a údržbu těchto technických unikátů.
Nicméně, odmyslím-li si kolem sebe kulisu davu laiků, znuděně konzumujících jízdu jen
pro možnost aspoň na chvíli zabavit své neposedné potomky nějakou nevšední atrakcí,
musím říci, že trať do Lužné, zvláště její druhá polovina, patří k velice
malebným a působivým.
Setkáme se tu s dosud funkčními hradly, s mechanickými návěstidly a vůbec, celkově je to trochu "jiná" železnice, než moje
domovská koridorová nula-devadesátka.
Největším lákadlem muzea je bezesporu excelentní sbírka lokomotiv, zejména parních, samozřejmě s možností jejich
důkladné prohlídky. S nějakým vážnějším fotografováním si tu ale člověk příliš nemůže dělat
iluze, stovky návštěvníků jsou v rámci areálu skutečně všudypřítomní a jen těžko se dají udělat snímky historických
lokomotiv bez jejich nechtěné asistence.
Parní lokomotivy byly v permanentním obležení návštěvníků. Ti starší si nostalgicky zavzpomínali na dobu, kdy vlakem
taženým parní lokomotivou cestovali běžně, pro mladší představovaly parní stroje téměř "archeologickou" cestu
do dávné minulosti a ti nejmenší byli v sedmém nebi, když si
mohli vylézt do kabiny a posadit se
na sedačku strojvůdce.
Muzeum v Lužné není jen statická expozice. K dispozici
návštěvníkům a zvláště dětem, byla výše jmenovaná úzkorozchodná dráha o rozchodu
800 mm, která sem byla převezena z kladenské Poldovky, v nově zprovozněném parním motoráčku M124.001,
si zájemci mohli vyzkoušet jízdu po areálu, včetně otáčení na točně,
za shlédnutí rovněž stály venkovní i interiérová
modelová železnice.
Na snímku se otáčí na točně před návratem s vlakem do Prahy Papoušek, lokomotiva 477.043.
V rámci akce se konala zvláštní jízda parního vlaku do Kolešovic, v čele s lokomotivou 354.195.
na snímku vlak přijel v odpoledních hodinách zpět do Lužné, odkud poté velká část návštěvníků odjela
zvláštním vlakem zpět na Prahu.
| Stránka byla vytvořena 15.10.2006 |