Airbus A320-214 italské charterové společnosti Eurofly reg. značky I-EEZE byl vyfotografován 17.6.2009 během odbavování u terminálu C.

Italskému hlavnímu městu slouží dvě dopravní letiště. Menší Ciampino je situováno 15 km jihovýchodně od středu města a je využíváno zejména nízkonákladovými leteckými společnostmi, zatímco hlavní římské letiště Fiumicino (Leonardo da Vinci) leží téměř 30 km jihozápadně od centra města, blízko mořského pobřeží. Letiště v posledních letech pravidelně vykazovalo značný nárůst počtu cestujících, kterých bylo v roce 2008 odbaveno 35 milionů, letošní rok však bude zřejmě slabší, jednak v důsledku celosvětové ekonomické krize a také kvůli přetrvávající krizi italského národního leteckého dopravce Alitalia.

Doprava na letiště je navzdory vzdálenosti vcelku rychlá a bezproblémová. Je možno využít přímý avšak poměrně drahý (11 € v roce 2009) vlak "Leonardo Express", jezdící od 6:00 do 23:00 každých 30 minut mezi letištěm a hlavním římským nádražím Termini nebo můžete jet za 5,50 € regionálním vlakem linky FR1, přičemž se ve městě ve stanicích Trastevere, Ostiense a Tuscolana naskýtá možnost přesednout na další místní vlakové linky nebo na metro. Mezi letištěm a městem funguje také autobusová doprava a to jak přímé linky několika dopravců, tak běžné linky regionální.

FOTOGALERIE 1

FOTOGALERIE 2

FOTOGALERIE 3 Cesta tam a zase zpátky

FOTOGALERIE 4 nové foto - březen 2016

Celkem jsem navštívil Řím čtyřikrát. Poprvé koncem devadesátých let během autobusového poznávacího okruhu po Itálii, podruhé jsem využil služeb společnosti Alitalia (MD-82) na přelomu roku 2000 / 2001, po třetí v červnu 2009, kdy jsem letěl se společností Wizzair a narozdíl od většiny nízkonákladových linek jsme neletěli na Ciampino, ale právě na hlavní letiště Fiumicino. Čtvrtou cestu jsem absolvoval v březnu 2016 se společností Vueling Airlines.

Letiště Fiumicino má tři vzletové a přistávací dráhy. Paralelní dráhy 16L/34R a 16R/34L, situované severovýchodně a jihozápadně od terminálů, mají délku 3 900 m, dráha 17/25, ležící mezi oběma výše jmenovanými kolmo k nim, je dlouhá 3 309 m. Šířka všech tří drah je 60 m.

Boeing 767-31B ER společnosti Alitalia, reg. EI-CRF, byl vyfotografován 17.6.2009 po startu z dráhy 25.

Italský národní letecký dopravce se již delší dobu pohybuje na pokraji bankrotu, proto musela silně zadlužená společnost výrazně zredukovat síť linek i flotilu letadel. Mnoho letadel společnosti Alitalia bylo odprodáno nebo odstaveno, například zhruba 50 kusů typu McDonnell Douglas MD-82, kterých tak zůstalo na jaře 2009 v provozu pouze okolo dvaceti. Dále je ve stavu 12 A319, 18 A320, 23 A321, 6 Boeingů 767 a 10 ks 777. Navíc jsou všechny 767, čtyři 777 a 6 nejnověji dodaných A320 na leasing a mají irské registrace.

Z dráhy 25 odlétá 17.6.2009 MD-82 reg. I-DANW.

Sesterská společnost Alitalie, spol. Air One obsluhující pro Alitalii mnoho pravidelných linek, používá 26 Airbusů A320, 18 kusů Boeingu 737-300 a 400 a dva dálkové letouny Airbus A330-200. Regionální pobočka Air One CityLiner provozuje 10 moderních devadesátimístných letadel Bombardier CRJ 900.

Poslední dva kusy klasického modelu Boeing 737-230 společnost Air One vyřadila v květnu 2008 a jsou odstaveny v Římě. Jeden z nich, letoun reg. I-JETC je dosud v původním stavu odstaven mezi pojezdovými drahami, jak ho vidíme na snímku z 19.6.2009. Byl vyroben pod výrobním číslem 23153/1075 v prosinci 1984 pro Lufthansu (D-ABMA), u Air One sloužil od dubna 1997.

Řím-Fiumicino nepatří k letištím s ideálními podmínkami pro fotografování letadel, nicméně několik přijatelných míst se zde najde. Vedle značně omezených možností v rámci terminálů (viz níže), můžeme fotografovat od silnice Viale Coccia di Monto, paralelní s dráhou 16L/24L, pokud je tato dráha používána, asi v polovině zmíněné silnice můžeme fotit také starty z dráhy 25 (za mého posledního pobytu v Římě byla pro starty používána téměř výhradně, nicméně letadla jsou již poměrně vysoko. Nevýhodou je také vegetací zarostlá vodní strouha mezi silnicí a plotem, v podstatě znemožňující přiblížení se k plotu a fotograf je tak odkázán pouze na fotografování letadel ve vzduchu.

Poměrně slušné podmínky jsou okolo prahů obou paralelních drah 16/24 (z časových a vzdálenostních důvodů jsem tam nyní nebyl). Převážná většina přistávala na 16L, málo letadel a to právě zejména velké stroje z dálkových linek, šly na 16R. Dráhy jsou daleko od sebe, tak není možné pojmout obě současně, zaleží na preferencích fotografa.

Z terénních fotomíst jsem právě z časových důvodů fotografoval 17.6.2009 odpoledne pouze asi dvě hodiny na Viale Coccia di Monto, odkud byl vyfotografován kromě jiného Airbus A319-132 společnosti Windjet, reg. EI-ECX.

Letiště má tři odbavovací terminály, označené písmeny A, B a C, přičemž "céčko" je určeno pro lety mimo Schengenský prostor. Část terminálu C navazuje na "béčko" a část je v samostatně umístěné budově čtvercového půdorysu, obě části jsou propojené krátkou nadzemní tratí, frekventovaně obsluhovanou dvouvozovým automaticky řízeným "vláčkem".

Airbus A320-214 Španělské letecké společnosti Clickair reg. EC-KFI odjíždí od terminálu B dne 17.6.2009 k prahu dráhy 25 před odletem na pravidelnou linku do Barcelony.

Samozřejmostí jsou v Římě pravidelné linky převážné většiny národních leteckých společností evropských států. Většinou jde o všudypřítomné typy jako Boeing 737 nebo Airbus A319, 320 a 321 ale například od skandinávské společnosti SAS se zde objevuje dokonce Airbus A340. Viděl jsem ho tu 17.6.2009, nicméně snímek se mi bohužel pořídit nepodařilo.

Z dráhy 25 odstartoval 17.6.2009 na lince do Amsterdamu Boeing 737-8K2 společnosti KLM, reg. PH-BXZ

Ve veřejně přístupných prostorách letiště existuje několik míst jako jsou restaurace, průchody, odkud je většinou se značným omezením výhled na plochu. Asi nejlepší to je v některých podnicích rychlého občerstvení, kde je sice dostačující rozhled na pojíždějící letadla i na stroje, vzlétající z dráhy 25, nicméně tato místa jsou pro fotografa většinou nepoužitelná pro velmi znečištěné prosklení. Na pravé straně terminálu B je restaurace, kde je čistota některých oken ještě přijatelná ovšem výhled na plochu a možnosti fotografování opět značně omezené. Z tohoto místa byl vyfotografován Airbus A319-112 společnosti Germanwings, reg. D-AKNQ. O něco příznivější možnosti a čistější (nikoli přímo čistá) okna jsou v prostorách po odbavení. Pár snímků najdete ve fotogaleriích.

Letouny Airbus z řad A319, A320 a A321, případně nejnovější a nejmenší A318, viditelně začínají na evropském nebi vytlačovat dlouhodobě nejrozšířenější typ Boeing 737. Nejde jen o trend dopravců ze zemí EU (včetně ČSA) , kde jsou starší Boeingy 737 často nahrazovány Airbusy, které začínají v počtech prodaných kusů převládat nad novou generací 737 v celosvětovém měřítku.

Také společnost Rossiya z ruského Petrohradu, provozující kromě letounů domácí výroby pět Boeingů 737-500, v současnosti rozšiřuje flotilu o nové Airbusy A319 a A320. Po startu z dráhy 25 byl 17.6.2009 vyfocen zánovní Airbus A320-214 reg. VQ-BBM.

Letecká společnost Qatar Airways se na linkách do Evropských měst v posledních letech rychle zabydlela. Flotilu tvoří na jaře 2009 celkem 66 letadel - 3x Airbus A300, 3x A319, 11x A320, 8x A321, 29x A330, 3x A340 a 8x Boeing 777-300.

Airbus A330-302 reg. A7-AEJ a výrobního čísla 826 byl dodán 22.3.2007. Na snímku, pořízeném 17.6.2009, je letoun odbavován u terminálu C před odletem na pravidelnou linku do katarské metropole Doha.

Letecká společnost Kuwait Airways v současnosti poněkud stagnuje a v oblasti Perského zálivu přežívá ve stínu mohutně se rozvíjejících leteckých dopravců jako jsou Emirates, Etihad, Qatar Airways nebo Gulf Air. Kuwajtská společnost má v současnosti pouze 19 letadel - 5x Airbus A300, 3x A310, 4x A320, 4x A340, 2x Boeing 777 a jeden Boeing 747-400.

Na linku KU166 do Kuwajtu odlétá 17.6.2009 odpoledne Airbus A340-313 reg. značky 9K-AND.

Zastaralý arzenál letecké společnosti Iran Air, sestávající z dvanácti A300, třech A310, osmi v průměru 30 let starých Boeingů 747 a 11 kusů typu Fokker 100, byl v první polovině roku 2009 postupně obohacen o tři second-handové Airbusy A320.

Airbus A320-232 reg. EP-IEA, který byl vyfocen 17.6.2009 u terminálu C, absolvoval první let dne 28.2.1995 a jeho prvním provozovatelem byla společnost LAPSA Paraguay. Poté v období od května 1999 do dubna 2002 létal u německé LTU, pak u rovněž německé společnosti Blue Wings. V Íránu stroj slouží od 18.2.2005, nejprve u Mahan Air (EP-MHK) a od 21.1.2009 u společnosti Iran Air.

Mezi pravidelnými návštěvníky letiště Fiumicino najdeme Boeingy 747 od několika asijských leteckých společností jako Cathay Pacific nebo Thai Airways International, z nichž ten druhý jmenovaný jsem vyfotografoval 17.6.2009 po stratu z dráhy 25.

Boeing 747-4D7 reg. značky HS-TGM je jedním letadel thajského národního leteckého dopravce, jenž stále ještě nese původní, desítky let staré ale slušivé barevné schéma společnosti.

Pohled na část terminálu C, kde 17.6.2009 stojí Boeing 767 spol. American Airlines, A330 Northwest a A320 Israir.

---

    Cesta tam a zase zpátky (2009)

Let Praha - Řím 17.6.2009 na palubě letadla Airbus A320-232, LZ-WZB.

Ačkoli jsem se momentálně nikam do zahraničí nechystal, neboť musím peníze věnovat zejména na nákup bytu, jeho úprav a vybavení a z toho důvodu to u mne ani s volným časem není ideální, přece jen jsem neodolal a jeden krátký fotovýlet jsem v polovině června uskutečnil. Ani jsem vlastně neměl přesnou představu o cíli cesty, jen jsem tak brouzdal nabídkami letenek nízkonákladových společností a jen tak mimochodem jsem si koupil letenku do Říma se společností Wizzair, jejíž cena tam a zpět i s poplatky nepřesáhla 2000 korun.

Wizzair je vedle již zavedených jmen jako Ryanair, EasyJet, Germanwings nebo Skyeurope relativně novým hráčem na poli nízkonákladových leteckých společností, létajících levně po Evropě, Praha byla do sítě linek tohoto dopravce zahrnuta od února 2009 pěti destinacemi, jejichž počet se postupně rozšiřuje. Flotila je tvořena výhradně letadly Airbus A320 v nápadném růžovo-fialovo-bílém nátěru. Hlavním sídlem společnosti je Budapešť, nicméně po Evropě má dnes společnost okolo deseti základen, od června včetně Prahy.

Z Prahy odlétám v deset hodin ráno 17.6.2009 letadlem Airbus A320-232 reg. LZ-WZB, který není přistaven k nástupnímu mostu, ale stojí na ploše dále od odbavovací budovy, kam nás doveze autobus. Po příjemném devadesátilminutovém letu za ideálního počasí přistáváme na římském letišti Fiumicino, kde se mi po příletu ještě naskytne nečekaná příležitost pořídit nějaké snímky letadel na letištní ploše. Naše letadlo bylo mimořádně zavedeno k terminálu C, kde vystupujeme na plochu a odtud jsme po chvíli k patřičnému "béčku" odvezeni autobusem.

Airbus A320-232 reg. LZ-WZA po příletu 19.6.2009 do Prahy.

Zpět do Prahy odlétám ráno 19.6.2009 opět se společností Wizzar, k východu B1 u terminálu B je přistaven Airbus A320-232 reg. LZ-WZA. Na odbavení jsem šel již dvě hodiny před odletem a měl jsem dost času toulat se po terminálech A a B a pořídit nějaké snímky letiště, probouzejícího se do nového dne. U společnosti Wizzair není cestujícímu přiděleno konkrétní místo při odbavení, každý si může sednout kamkoli, kde je místo, tudíž je výhodné být včas u přepážky před nástupem do letadla. Cestou do Říma jsem seděl vpředu na sedadle 5F v páté řadě vpravo, při návratu jsem si pro změnu vybral zadní část letadla, vlevo u okna za křídlem na sedadle 21A.

Po startu z dráhy 25 míříme nad moře, kde se otáčíme zpět k severovýchodu a vracíme se nad pevninu. Opět nám přeje počasí, v Římě bylo zcela jasno, nicméně ke konci letu nás obklopí hustá oblačnost a v Praze přistáváme na nevlídného deštivého dopoledne. Vystupujeme opět přímo na letištní plochu a k terminálu 2 odjíždíme autobusem.

---

Stránka byla vytvořena 24.6.2009