|
|
|
|
Městská doprava má v Košicích velmi dlouhou tradici. Již od roku 1891 zde fungovala pouliční kolejová doprava.
Původně se jednalo pouze o animální trakci, ta však začala být již o dva roky později nahrazována párou.
Koňka potom společně s parní trakcí vydržely v ulicích až do začátku roku 1914, kdy byl zahájen
provoz elektrické pouliční dráhy. Ta vyjela s prvními cestujícími 28.2.1914, ovšem již v předcházejícím roce
sloužila elektrická tramvajová trať k přepravě nákladu.
tram & trolejbusy 2004
autobusy Ikarus 2004
ostatní autobusy 2004
tramvaje v roce 2007
trolejbusy & busy 2007
autobusy v roce 2007
tramvaje T3 v roce 2012
tram & trolejbusy 2012
autobusy Karosa 2012
ostatní autobusy 2012
Dnes mají Košice všechny tři obvyklé trakce, tedy autobusy, trolejbusy i tramvaje. Základem je tramvajová síť, obsluhující nejdůležitější přepravní směry, včetně rychlodráhy k železárnám VSŽ (dnes U.S. Steel) otevřené v roce 1964. Hustá síť autobusových linek zdaleka nefunguje jenom jako návazná doprava na tramvajové linky do odlehlejších sídlišť a destinací, jako tomu v některých městech bývá, ale umožňuje užitečné propojení důležitých objektů a čtvrtí se středem města i mezi sebou vzájemně. Trolejbusy byly zavedeny až 27.9.1993 a navzdory počátečním plánům na další posilování jejich pozice dnes dochází spíše k mírnému útlumu a dokonce se vyskytují i úvahy o jejich zrušení.
|
|
|
|
Poprvé jsem navštívil Košice v dubnu 2004, druhou návštěvu jsem shodou okolností uskutečnil několik dní poté co došlo od 1.7.2007 ke změnám v tarifu a bohužel to s sebou přinášelo určité provozní komplikace. Zdražení se nejvíce dotklo celodenní jízdenky, jejíž velmi příjemná cena 40 Sk se rázem více než zdvojnásobila na 90 Sk. Existují dnes tři tarifní pásma T1 - město, T2 - okolní obce a TZR - linky RA2 až RA8, 21, 40 a všechny linky "R" v úseku Optima - U.S. Steel. Kdo si to má napoprvé zapamatovat... Základní cena v pásmu T1 platí jen čtyři stanice a stojí v předprodeji 12 Sk, na čipovou kartu 11 Sk a u řidiče 15 Sk. Třicetiminutová jízdenka pak stojí v předprodeji 17 Sk, 60 minutová 20 Sk... V pásmu TZR platí bez ohledu na ujetou vzdálenost minimálně 60 minutová jízdenka za 20 Sk, její cena při nákupu u řidiče stoupne na dost vysokých 30 Sk. Setkal jsem se i revizorem a jak jsem ho pozoroval, nutno říci, že byl v těchto dnech po změně tarifu velmi shovívavý.
|
|
|
Problematické jsou (v roce 2007) také jízdenkové automaty. Je jich sice po městě relativně dost ale jedná se vesměs o jinde již dávno neviděné předpotopní bedny, vydávající pouze po jednom druhu jízdenky, tak jich bývá někdy několik vedle sebe. Ovšem bohužel ne vždy. Jsou zastávky, kde se nacházejí třeba jen dva nebo dokonce jeden a pokud není zrovna na ten lístek, který člověk chce, tak má smůlu a musí si ho draze koupit u řidiče nebo jet na černo. Několik dní po změně tarifu zdaleka ne všechny automaty nabízely nové lístky a najít nějaký odpovídající potřebám, bylo někdy umění. To jsem třeba potřeboval sedmnáctikorunový lístek. Na zastávce potřebný automat nebyl, řekl jsem si, že půjdu pěšky k další zastávce, aspoň něco cestou vyfotím. Na další nebyl žádný automat a na další už automat na 17 Sk byl. Jenže odtamtud už bych dojel i na dvanáctikorunový a na něj tam automat nebyl.... :-)
Vozový park autobusů prochází v posledních letech masivní obnovou, nakupovány jsou po roce 2000 například autobusy Solaris Urbino ve všech třech obvyklých délkách. Tramvaje T3 procházejí, vyjma radikálnější úpravy vozu ev. č.359, pouze opravami a lehčími modernizacemi, nejvýznamnějším počinem jsou modernizace tříčlánkových tramvají KT8D5 dosazením nového středního nízkopodlažního dílu. Trolejbusová doprava spíše stagnuje a s nákupem nových nebo rekonstrukcí starých vozidel se v blízké době nepočítá, naopak se proslýchají spekulace o možném zrušení této trakce.
Po třetí návštěvě Košic v roce 2012 jsem stránku doplnil nejen o aktuální fotky (fotogalerie 7 - 10), ale také o naskenované diapozitivy, které jsem pořídil v roce 2004 fotogalerie 1 - 3).
Na snímku pořízeném 20.4.2004 vidíme tramvaj č. 359, po rekonstrukci označenou T3 Mod,
odjíždějící od železniční stanice.
Snímek ukazuje modernizovanou tramvaj ev. č. 364, projíždějící 4.7.2007 Staničné námestie.
Snímek, pořízený rovněž 4.7.2007 u železniční stanice, ukazuje vůz ev. č. 617 v původním nátěru, odjíždějící
na konci ranní špičky do vozovny.
Souprava byly vyfotografována 20.4.2004 na Festivalovém náměstí.
V zastávce Staničné námestie stojí dne 20.4.2004 vedle sebe dvojice tramvají KT8D5
evid. čísel 534 (vlevo) a 536.
Odpoledne 4.7.2007 projíždí třídou SNP vůz č. 509.
Snímek byl pořízen 4.7.2007 a bohužel musím konstatovat, že při mé následující návštěvě Košic v říjnu 2012 už byl stav většiny sedaček dost neuspokojivý, byly vesměs špinavé, neudržované a opotřebované. Podobně ovšem vzaly za své i sedačky v autobusech, zejména v Solarisech je pokles úrovně po těch letech dost patrný.
Na snímku ze dne 4.7.2007 tramvaj stojí na nepoužívané trati vedle dómu a slouží jako galerie dětských kreseb.
Legendární tramvaje T3 dodnes nechybí v žádném našem ani slovenském tramvajovém provoze, v Košicích najdeme v roce 2007
okolo osmdesáti "té trojek". Byly dodávány v letech 1982 až 1989 a velká část z nich stále nese klasický
červeno-krémový nátěr. Několik vozů bylo v tomto desetiletí modernizováno avšak pouze u prvního z nich
došlo významnější rekonstrukci. Tím byla tramvaj ev. č. 359,
která v roce 2000 prošla modernizací v závodě ŽOS Zvolen,
kde obdržela moderní interiér a informační systém, asynchronní výzbroj od EVPÚ Nová Dubnica a výrazné
úpravy karoserie.
V následujících letech prošlo modernizací několik dalších tramvají T3 (přesněji T3 SUCS) avšak poněkud méně rozsáhlou a navíc
se k modernizacím přistupovalo u každého vozu víceméně individuálně. Zatímco jednou vůz dostal polopantograf Lekov,
jinému byl ponechán původní pantograf, jednou byl použit informační systém EMtest (viz snímek), podruhé BUSE a podobně.
Podnikový nátěr v kombinaci azurové, bílé a tmavomodré barvy je od roku 2011 nahrazován novým v kombinaci modré, žluté a bílé.
V letech 1991 - 1992 obdržel košický DP 30 tramvají typu T6A5, které byly dodány v červeno-krémovém nátěru.
Stejně jako je tomu u "té trojek", i s tramvajemi T6A5 se můžeme v ulicích Košic setkávat ve formě
dvouvozových souprav i sólo vozů.
Některé tramvaje T6A5 dostaly nový lak v azurovo-bílé barevné kombinaci, zatímco některé jsou natřeny nebo
polepeny v souladu
s požadavkem zadavatele celovozové reklamy. Souprava vozů evid. čísel 602 + 603 propaguje samotného provozovatele, košický
Dopravný podnik. Zajímavostí zdejších souprav tramvají T6A5 je to, že pod proudem je vždy druhý vůz, zatímco první má
pantograf stažený.
Košický provozovatel obdržel 40 tříčlánkových tramvají typu KT8D5, jenž byly vyrobeny v období let 1986 - 1990,
které dostaly evidenční čísla 500 až 539. Dnes, v roce 2007, jich ve východoslovenské metropoli zůstalo
pouze 19, ostatní byly odprodány, především do Miskolce a do Sarajeva.
Z devatenácti zbývajících košických tramvají KT8D5 jich bylo v lezech 2003 - 2009 osm modernizováno dosazením zcela nového středního
nízkopodlažního dílu na typ KT8D5R.N2, a je zajímavé, že takto upravené tramvaje byly nalakovány do barevného schématu
typického pro Prahu nebo Brno. Zatím byly rekonstruovány vozy č. 509, 512, 517, 521, 531, 534, 530 a 528, a je možné, že
se v modernizacích bude pokračovat.
Tímto snímkem nahlédneme do interiéru modernizované tramvaje KT8D5.RN2, konkrétně do vozu evid. čísla 531,
právě přistaveného na nástupní zastávce Železničná stanica před výjezdem na linku R1.
Interiér v decentním šedém nátěru je doplněn oranžovými přídržnými tyčemi a jednoduchými ale
vcelku pohodlnými sedačkami
s výrazně modrým čalouněním, doplněným o nápadný žlutý emblém košického dómu.
V Košicích najdeme také několik historických tramvají. Na snímku, pořízeném 4.7.2007 na náměstí Slobody,
stojí vůz evid. číslo 104, vyrobený Ringhofferovými závody roku 1920 pro Prahu. V našem hlavním městě tramvaj sloužila až do roku 1964
pod evidenčním číslem 363, poté byl vůz pod číslem 4030 veden jako služební až do roku 1985, kdy byl převeden do Košic.
V době focení, v roce 2007 vůz nese zelený nátěr s reklamou pivovaru Zlatý bažant.
Podobný osud jako vůz č. 104 má i tramvaj stejného typu ev. č. 10. Rovněž byla vyrobena na Smíchově
roku 1920 a sloužila v Praze do roku 1963, kdy byla s několika dalšími tramvajemi prodána do Košic.
Tramvaj má nyní klasický červeno-bílý nátěr.
Trolejbusová doprava byla v Košicích zavedena až 27.9.1993 a dosud stojí tak trochu ve stínu autobusů a tramvají.
Vozový park sestává z 27 trolejbusů. V zahajovacím roce bylo dodáno 15 vozů Škoda 15Tr, o šest let později se
k nim přidalo sedm vozů Škoda 14TrM a pět 15TrM.
Krátké trolejbusy Škoda 14TrM dostaly evidenční čísla 2001 až 2007 a stejně jako většina zdejších kloubových "patnáctek"
slouží v červeno-bílo-šedém klasickém zbarvení. Na snímku z 5.7.2007 byl u zastávky Senný trh vyfotografován vůz evid. číslo 2003,
jedoucí na lince 72.
Prvních 15 košických trolejbusů Škoda 15Tr 10/7 (ev. č. 1001 až 1015) bylo v roce 1993 dodáno v původním
obvyklém červeno-krémovém nátěru, který byl později při obnově laku změněn na červeno-bílo-šedé schéma typické pro modernizovanou řadu
těchto trolejbusů, ovšem například vůz ev. č. 1001 jezdí v atypickém červeno-modro-bílém nátěru.
Na snímku z 20.4.2004 projíždí Palackého ulicí směrem od nám. Osloboditeľov Škoda 15Tr ev. č. 1007.
Spolu s krátkými "čtrnáctkami" bylo v roce 1999 dodáno pět "patnáctek"
modernizované verze Škoda 15TrM, jenž dostaly evidenční čísla navazující na řadu předešlých vozů 15Tr, tedy 1016 - 1020.
Rovněž dne 20.4.2004 byl v ulici Protifašistických bojovníkov vyfotografován trolejbus Škoda 15TrM ev. č. 1016.
Košické trolejbusy jsou postupně od roku 2011 opatřovány novým modro-žluto-bílým schématem.
V široké škále typů autobusů košického dopravného podniku nemůžou chybět všudypřítomné Karosy řady 700. Ještě v roce 2012 se
na linkách můžeme setkávat s několika desítkami autobusů Karosa B 732 a to jak v původním vzhledu, někdy dokonce v původním
červeno-bílém nátěru, tak i s vozidly více či méně upravenými
a modernizovanými. Kromě toho bylo pořízeno 10 vzhledově téměř shodných autobusů Karosa B 832 z roku 1998, které dostaly evidenční čísla po již vyřazených B 732.
Autobus Karosa B 832.1654 v někdejším unifikovaném nátěru vidíme na snímku, pořízeném
20.4.2004 v Palackého ulici. Evidenční číslo autobusu, jedoucího na lince 25 je 6267 a EČV KE-638BF.
Po větších opravách, kdy je na autobuse obměňován nátěr, dostávají obvykle Karosy barevné schéma, sestávající ze zelených pruhů
na bílém podkladě.
Na snímku pořízeném širokoúhlým objektivem dne 20.4.2004 odjíždí ze zastávky Palackého po generální opravě
mírně upravená Karosa B 732.1652 ev. č. 6286 (KE-049CS).
Některé starší košické Karosy B 732 byly upraveny na pohon zemním plynem (CNG) a tyto autobusy pak dostaly nové žluto-zelené
barevné
schéma, typické pro většinu slovenských plynových autobusů.
Za nevlídného počasí, během dešťové přeháňky, přijel 4.7.2007 na konečnou k železniční stanici plynový autobus,
označovaný nyní jako Karosa B 732 NGS. Vůz má evidenční číslo 6408 a EČV KE-228DN.
Ačkoli je většina autobusů opatřena podnikovým zeleno-bílým nátěrem, několik
vozidel dostalo celovozovou reklamu.
Jedním z "reklamních" autobusů byla v období let 2003 - 2006 Karosa B 932.1678 ev. č. 5203 a EČV KE-721BF, kterou vidíme na snímku z 20.4.2004
na zastávce Palackého.
Autobusů Karosa B 932.1678 bylo do Košic dodáno v letech 1997 až 2001 celkem 33 (ev. č. 5201 až 5233)
přičemž od čísla 5219 šlo o novější model B 932 E. Jednotlivé dodávky se trochu lišily v barevném provedení.
Na snímku, pořízeném 20.4.2004 na zastávce Amfiteáter na Festivalovém náměstí, zastavil vůz ev. č. 5210 (KE-087AJ)
s tmavšími zelenými lomenými pruhy, typickými pro nejstarší vozy toho typu.
Následnickým modelem po B 932 E byla Karosa B 952, která byla posledním zdejším typem autobusu pocházejícím z Vysokého Mýta. Do Košic
bylo v letech 2002 až 2003 dodáno 10 autobusů modelu Karosa B 952.1714, označených evidenčními čísly 5234 až 5243, tato verze již v podstatě odpovídala verzi E. "Pravá" Karosa B 952 E se v Košicích rovněž vyskytuje, ale pouze v jediném exempláři, který má evidenční číslo 5244 a pochází z roku 2004.
Odpoledne 4.7.2007 projíždí Toryskou ulicí vůz ev. č. 5237 (KE-275CR) na lince č. 15.
Kloubové autobusy tradičně tvoří nepostradatelnou součást vozového parku DPMK již od roku 1975, kdy přišly první Ikarusy 280.
Pokud jde o autobusy značky Karosa, bylo v roce 1991 zakoupeno pět autobusů Karosa B 741.1908, které původně dostaly evidenční čísla 6601 - 6605, později však došlo k přečíslování na 3001 - 3005. Kromě autobusu č. 3004, který byl v roce 2009 vyřazen po požáru, zbývající čtyři sloužily a byly zdokumentovány v provozu ještě v roce 2012.
DPMK měl také pět linkových autobusů Karosa C 744.24 (6701 - 6705, později přečíslované na 3101 - 3105) z let 1989 - 1990, z kterých se dočkaly roku 2012 pouze vozy č. 3101 a 3103.
Na sídlišti Ťahanovce byl 19.10.2012 vyfocen vůz ev. č. 3003 a EČV KE-064CP.
Kloubové autobusy tradičně tvoří nepostradatelnou součást vozového parku košického
podniku již od roku 1975, kdy přišly první Ikarusy 280.10.
Pokud jde o autobusy značky Karosa, najdeme v roce 2007 mezi kloubovými vozidly pět
Karos B 741.1908 (č. 3001 - 3005),
poslední dvě z původních pěti Karos C 744.24 (3101 a 3103) a patnáct vozů Karosa B 941 E evidenčních čísel
3201 až 3215, zařazených v letech 2000 až 2001.
Přes Staničné námestie projíždí 4.7.2007 vůz ev. č. 3206 a EČV KE-469BU.
Narozdíl od České republiky jsme se v některých městech na Slovensku mohli mnohem déle setkávat s maďarskými
kloubovými autobusy Ikarus 280, pravděpodobně posledním městem, kde jste na tento legendární autobus mohli narazit až do roku 2010, byly právě Košice.
Ikarusy zde jezdily jak v původním tmavě červeném nátěru, v jakém
tyto autobusy pamatujeme z doby, kdy se k nám ve velkém dovážely, tak v pozdějším zeleno-bílém nátěru DPMK.
V průběhu času při periodických opravách byly obvykle vyměněny původní čtyřkřídlé skládací dveře za novější, dvoukřídlé.
Na snímku, pořízeném 20.4.2004 v ulici Protifašistických bojovníkov
projíždí Ikarus 280.08 ev. č. 4089
ještě s původní SPZ KEB 30-17.
Někteří slovenští dopravci nakupovali autobusy Ikarus 280 ještě v devadesátých letech dvacátého století. Šlo většinou o novější
verzi Ikarus 280.87 která, ač byla technicky vyspělejší, vypadala stále téměř stejně, nejviditelnějším poznávacím znakem byly dvoujřídlé
dveře (než se začaly při opravách montovat i na starší 280.08). Košický podnik zakoupil v roce 1995
celkem 17 kusů těchto autobusů, které dostaly evidenční čísla 4095 až 4099 a 4201 až 4212.
Na snímku z 20.4.2004 projíždí vůz ev. č. 4096 a EČV KE-573DB ulicí Protifašistických bojovníkov
na zrychlené lince č. 53.
Košický Dopravný podnik patřil k těm dopravcům, jenž zůstávali věrní značce Ikarus i po skončení období "dvěstěosmdesátek"
a v následujících letech se ve městě objevily autobusy Ikarus 415 a 435. V roce 1997 bylo zakoupeno
šest autobusů Ikarus 415.30, vozidla obdržela evidenční čísla 5001 až 5006 a byla natřena do slušivého
nátěru se zelenými lomenými pruhy.
Na snímku z odpolední špičky dne 4.7.2007 vidíme Ikarus 415.30 ev. č. 5003 a EČV KE-074AD
přijíždějící k zastávce Palackého.
Ještě před standardními Ikarusy 415 obohatily vozový park DPMK kloubové autobusy Ikarus 435.18. V roce 1996
bylo pořízeno šest vozidel evidenčních čísel 4301 až 4306, následující rok pak dalších pět autobusů s čísly 4307 - 4311.
V Palackého ulici byl 20.4.2004 vyfotografován vůz ev. č. 4307 a EČV KE-407AB.
Slovenští výrobci se několikrát pokusili nabídnout domácím dopravcům cenově přijatelný a přitom technicky konkurenceschopný
autobus. Mezi poměrně zdařilé projekty patřil Novoplan C-12 vyráběný firmou SAO Lučenec, ačkoli významného
rozšíření se mu také nedostalo. Do Košic byly pořízeny tři autobusy, první v roce 1999, o rok později dva zbývající.
Bohužel nepříliš kvalitní zpracování spolu s atypickou konstrukcí způsobily, že jeden z vozů již byl letos vyřazen.
Na snímku z 20.4.2004 přijíždí vůz ev. č. 5401 (KE-243AM) k zastávce Stará radnica v Bačíkově ulici.
V letech 2000 - 2005 nakupoval DPMK autobusy Solaris Urbino 12, 15 a 18. Nejprve, od roku 2000, se jednalo o patnáctimetrové autobusy,
základní dvanáctimetrová verze přišla až v roce 2003 (ev. č. 5101) a následně o rok později
vozy ev. č. 5102
a 5103.
Dne 4.7.2007 přijíždí do zastávky Palackého autobus Solaris
Urbino 12 ev. č, 5101 (KE-611CZ)
Naléhavá potřeba obnovy vozového parku, zvláště autobusů s větší kapacitou, vyústila na přelomu tisíciletí
v rozhodnutí nakoupit v nejbližších letech větší množství nových autobusů. Volba padla na moderní, v Polsku vyráběný,
nízkopodlažní vůz Solaris Urbino 15
a ještě v roce 2000 košičtí obdrželi první čtyři autobusy, které dostaly evidenční čísla 3501 až 3504.
Zatím poslední dodávka tohoto typu se uskutečnila v roce 2004 a ve stavu je nyní 34 kusů modelu Urbino 15.
V Palackého ulici byl 20.4.2004 vyfotografován vůz ev. č. 3523 a EČV KE-661CZ.
V roce 2005 přišly do Košic dvě novinky, obojí značky Solaris.
Za prvé to byla trojice kloubových osmnáctimetrových vozidel Solaris Urbino 18 (ev. č. 3901 - 3903). Ačkoli byly autobusy vyrobeny již roku 2005, do pravidelného provozu se dostaly až začátkem roku 2006.
Snímek tohoto autobusu najdete ve třetí fotogalerii této stránky.
Solaris Urbino 18 ev. č. 3902 a EČV KE-562ET byl vyfotografován 4.7.2007 v Ipeľské ulici.
Druhou, chronologicky vlastně první novinkou, je zemním plynem poháněný
autobus Solaris Urbino 15 CNG. Vůz nese ev. číslo
3701 a EČV KE-269DY
a později dostal barevný polep, typický pro plynové autobusy na Slovensku.
Autobus byl dodán již na konci roku 2004, nicméně první cestující se s ním svezli až v únoru 2005.
Asi třikrát jsem autobus během druhého pobytu v Košicích viděl ale bohužel jsem neměl příležitost ho vyfotografovat.
Už jsem se s tím smířil, když se 6.7.2007 náhle objevil večer asi v půl osmé, 90 minut před mým odjezdem domů, projíždějící
na lince č. 30 přes náměstí Osloboditeľov.
Okamžitě jsem vytáhl z fotobrašny svůj Nikon, bleskově jsem patřičně upravil citlivost a expoziční hodnoty s ohledem na světelné podmínky nastávajícího večerního šera a alespoň ze zadu ho ještě stihl vyfotografovat.
Větší snímek opět najdete ve fotogalerii.
Košický Dopravní podnik se vydává na cestu ekologické dopravy a v letech 2007 - 2008 nakoupil 19 autobusů české výroby TEDOM C 12 G, poháněných zemním plynem. Autobusy jsou v zeleno-žlutém nátěru, typickém pro zdejší plynové autobusy. Autobusy dostaly evidenční čísla 5601 - 5619.
K nádraží přijíždí 16.10.2012 autobus TEDOM C 12 G ev. č. 5616 a EČV KE-473FR.
V letech 2009 a 2010 nakoupil DPMK 29 autobusů Irisbus Iveco Citelis 18M CNG, což byl největší nákup kloubových autobusů za posledních 20 let. Nejprve bylo pořízeno 10 autobusů v roce 2009 (ev. č. 3301 - 3310), které mají zeleno-žlutý "ekologický" nátěr, v následujícím roce pak 19 autobusů s evidenčními čísly 3311 - 3329, které byly před dodáním, (některé až po dodání) opatřeny novým barevným schématem, který se nyní stává univerzálním nátěrem pro vozidla DPMK všech trakcí. Autobusy jsou ve verzi s pohonem na stlačený zemní plyn.
Přes Staničné námestie jede 19.10.2012 Citelis 18M CNG ev. č. 3318 a EČV KE-325HF.
V letech 2010 a 2011 byly zakoupeno po jednom malém autobusu Iveco First FCLLI, jenž vyrábí slovenská firma Rošero-P na bázi vozu Iveco Daily.
Minibusy mají evidenční čísla 5901 a 5902, jsou ve dvoudveřovém provedení (přední jednokřídlé a zadní dvoukřídlé) a jsou vybaveny výklopnou plošinou pro vozíčkáře. Nátěr je opět nový modro-žluto-bílý, který je však evidentně inspirován Ostravou a jejími tramvajemi VarioLF.
Jeden z malých autobusů Iveco First FCLLI, ev. č. 5902 a EČV KE-275HN byl vyfocen 16.10.2012.
|
|
|
Za deštivého večera 3.7.2007 jsem přišel na Florenc asi ve čtvrt na devět a čekal, který z flotily Hejnalových Neoplanů přijede. Něco po půl deváté přijíždí jeden z moderních patrových autokarů Neoplan 1122/3 L Skyliner, konkrétně vůz z roku 2003, nesoucí RZ 2S6 7770. Společnost z Ouběnic na Příbramsku, založená 20.11.1991 provozuje linku Příbram - Praha - Košice od 29.2.1992 a navzdory konkurenci, která v dopravě na východní Slovensko panuje si vede velmi dobře a vozy bývají slušně vytížené. V současnosti je vozový park tvořen pouze autobusy značky Neoplan. Konkrétně se jedná o čtyři 13,8 metrů dlouhé Skylinery 1122/3 L vyrobené v letech 2003 až 2005, dva starší dvanáctimetrové, rovněž patrové Skylinery 122/3 z let 1995 resp. 1998, flotilu pak doplňují dva zánovní Tourlinery SHD L a mohutný čtyřnápravový, 15 metrů dlouhý patrák Megaliner 128/4 z roku 1993. Druhý Megaliner byl bohužel po nehodě vyřazen.
Asi deset minut před devátou autobus najíždí ke stanovišti č. 6, kde se vůz během patnácti minut zcela zaplní a s mírným zpožděním několik minut po deváté odjíždíme. Po přivítání z palubního rozhlasu můžeme na několika výklopných LCD obrazovkách sledovat film (vcelku ptákovina) a jedeme do Brna. Zajímavým technickým detailem jsou dva menší LCD monitory na sloupku pod středem čelního okna pro cestující v první řadě. Po patnáctiminutové pauze v Brně, během níž řidiči řešili nějaký drobný problém v motorovém prostoru vyrážíme dál a stavíme až na česko-slovenské hranici, kde proběhne rychlá, formální kontrola dokladů. Na území Slovenska máme několik zastávek, které v polospánku sotva vnímám, probouzím se naplno až před Popradem, kdy již pozvolna začíná svítat. Téměř celou cestu prší a přestává teprve po šesté hodině, kdy přijíždíme do Prešova. Naštěstí se nevyplnily moje obavy a ačkoli nebylo v následujících dnech počasí ideální, déšť přicházel pouze občas a ne nadlouho. Z Prešova nám již zbývá poslední úsek po dálnici a před sedmou hodinou vystupujeme v Košicích na náměstí Osloboditeľov v centru města.
|
|
|
Návrat. Větší část posledního dne výletu, 6.7.2007, jsem trávil v Prešově, odkud jsem se vrátil asi v sedm večer. Po rychlé večeři v rychlém občerstvení si v nádražní úschovně vyzvedávám batoh, který jsem si tam dopoledne po opuštění hotelu uložil před cestou do Prešova a odcházím na parkoviště na náměstí Osloboditelov, odkud linka společnosti Turismo - F. Hejnal nyní dočasně odjíždí, neboť na obvyklém místě u hotelu Slovan probíhají stavební práce.
Na parkovišti stojí Neoplan 2216/3 SHD L Tourliner a téměř hodinu před odjezdem zde již posedává několik prvních cestujících. Kolem zaparkovaného autobusu se také celou dobu až do odjezdu ve 21:00 motá jakýsi nepříliš reprezentativně vypadající chlápek s igelitkou v ruce a s firemní kšiltovku Turismo Hejnal. Dotyčný pán iniciativně a navíc korektně občas podal informace o místě a času odjezdu, některým nově příchozím. Ačkoli toho chlápka řidiči evidentně znali, ostatně chvíli s nimi po jejich příchodu mluvil, myslím, že šlo spíše o jeho soukromou angažovanost, než že by se jednalo o zaměstnance firmy.
Řidiči přicházejí k autobusu poměrně pozdě, pár minut před devátou, tak se odbavení protáhne téměř do čtvrt na deset. Odjíždíme asi ze tří čtvrtin obsazení, zbývající místa se zaplní později, především v Prešově. Na úvod cesty máme opět možnost shlédnout film, pohodlná sedačka teprve rok starého autobusu mne však spolu s únavou po náročném dni brzy uspí, tak už si ani nevzpomínám, co vlastně dávali.
Do Prahy na Florenc přijíždíme něco kolem půl sedmé ráno. Oproti původnímu předsevzetí se už ani nenamáhám vytahovat foťák
a jedu rovnou na nádraží Holešovice, kde poté, co posnídám bagetu se slaninou a sýrem, vyřeším dilema mezi
koupí kávy nebo piva volbou druhé možnosti a odjíždím k domovu.
| Stránka byla vytvořena 19.8.2007 a v roce 2012 aktualizována. |