Tříčlánkový trolejbus Hess BGGT N2C ev. č. 790 stojí 31.5.2012 v zastávce Bel-Air..

Druhé největší švýcarské město Ženeva leží u Ženevského jezera, místně zvaného Lac Léman, v nejzápadnějším cípu země a je ze tří stran bezprostředně obklopeno Francií. Město samo o sobě má 185 tisíc obyvatel, v celém kantonu Ženeva žije 435 tisíc obyvatel, úředním jazykem v této části Švýcarska je Francouzština.

Historie městské dopravy sahá až do roku 1833, kdy ve městě začala jezdit první pravidelná linka koňmi tažených čtyřmístných omnibusů. Již v roce 1862 byly uvedeny do provozu první tramvaje, samozřejmě rovněž poháněné koňskou silou. V roce 1878 koně vystřídaly parní stroje a v roce 1894 vyjely do ulic první elektrické tramvaje. V roce 1928 zahájily provoz městské autobusy a v roce 1942 se k nim připojily trolejbusy.

Základem městské dopravy jsou tři tramvajové páteřní linky. Ještě v roce 2008, kdy jsem v Ženevě byl poprvé, existovalo šest linek (č. 12 - 17), dnes, v roce 2012, jsou v provozu pouhé tři, neznamená to ale, že by se síť zredukovala. Současné tři linky 12, 14 a 15 se nyní vyjma krátkého úseku Bel-Air - Gare Cornavin již nepřekrývají, pouze křižují a linka č. 14 se naopak dočkala částečné změny trasy a v obou směrech byla významně prodloužena. Trolejbusových linek je v roce 2012 šest, na všech jsou garantované nízkopodlažní spoje nebo jsou pokryty nízkopodlažními vozidly kompletně, linka č. 10 na letiště je navíc až na vyjímky obsluhována trojdílnými 25 metrů dlouhými trolejbusy.

Síť autobusových linek sestává v roce 2012 z 27 linek, označených neúplnou číselnou řadou 1 až 57 a sedmnácti písmeny označených linek, které jsou přeshraniční, nebo zajíždějí mimo Ženevu. Asi polovinu linek obsluhuje přímo TPG, na ostatní jsou smluvně nasazovány autobusy, dlouhodobě pronajaté od jiných dopravců (v r. 2012 jsou to Genève Tours, GEM Bus, Globe Limousine, RATP DEV a RDTA), avšak i tato vozidla jsou v nátěru TPG, včetně znaků a nápisů.

Základní přestupní jízdenka na 60 minut stojí v roce 2012 3,50 CHF, celodenní je za 10,60 CHF, avšak pokud nemáte v úmyslu časně vstávat, můžete si zakoupit celodenní lístek za 8 CHF, který platí až od 9:00. Platnost celodenní jízdenky je do 5:00 následujícího rána. A ještě praktická rada pro návštěvníky Ženevy. Pokud se ubytujete jakémkoli hotelu, hostelu či pensionu na území Ženevy, dostanete volnou jízdenku Geneva Transport Card na celou dobu pobytu. Toho jsem využil v roce 2008. V roce 2012 jsem si bohužel začal bydlení shánět až několik dní před cestou, kdy už všechno cenově přijatené bylo obsazené, tak jsem si sehnal poměrně levný, ale malebný a klidný hotýlek ve francouzském Gaillardu, asi kilometr od hranic a nějakých 6 km od centra Ženevy. MHD jsem si musel platit, ale zase jsem měl slušné bydlení za přijatelnější cenu, než v drahé Ženevě, tam jsem se dostal buď autobusovou linkou spol. TAC (součást sítě UNIRESO), nebo hezkou, dvacetiminutovou procházkou k točně tramvaje Moillesulaz. Překročení hranice je pouze symbolické, bez jakékoli kontroly. MHD v Ženeve je součástí systému UNIRESO, do kterého spadají také čtyři lodní linky přes jezero a železnice v rámci města. V úseku Gare Cornavin - Aéroport můžete v rámci MHD využít i dálkové vlaky a symbolicky se v několikakilometrovém úseku svézt zajímavými vlaky, čehož jsem během obou návštěv Ženevy několikrát využil.

Tramvaje jsou v Ženevě provozovány na rozchodu 1000 mm, vozový park sestává v polovině roku 2012 z 97 tramvají, všechny jsou nízkopodlažní. V letech 1987 - 1989 bylo dodáno 30 dvoučlánkových jednosměrných tramvají Düwag-Vevey Be 4/6 s evidenčními čísly 801 - 830, v roce 1996 bylo šest z nich (823, 824, 827 - 830) přestavěno na tříčlánkové Be 4/8, které dostaly nová evidenční čísla 847 -852). Dvoučlánkové tramvaje jsou dlouhé 21,90 m a široké pouze 2,30 m, celková obsaditelnost je 180 cestujících, z toho 43 sedících.

Podíváme se na zbarvení vozidel TPG, můžeme se setkat s třemi variantami. V roce 1988 byl zaveden nátěr v bílo-oranžové s několika šikmými oranžovými pruhy v horní bílé polovině (viz foto), nátěr vycházel z jednodušší předchozí varianty, kdy byly vozy pouze vodorovně rozdělené na dolní oranžovou a horní bílou polovinu. V roce 2000 byl zaveden pestrý nátěr, sestávající z bílé, oranžové, modré a tyrkysové barvy, schéma najdete na některých níže uvedených fotkách. Současný jednoduchý nátěr ve stylu modrá dole, bílá nahoře byl zaveden v roce 2005.

Na snímku, pořízeném 11.4.2008 na Place Neuve je tramvaj ev. 819 ve starém nátěru, zatímco druhý vůz v soupravě, ev. č. 822 má nový modro-bílý nátěr.

Vedle dvojdílných tramvají najdeme ve vozovém parku také třídílnou variantu Düwag-Vevey Be 4/8. Také tyto vozy jsou z let 1987 - 1989 (ev. č. 831 - 852), jsou dlouhé 30,91 m a stejně jako předchozí model mají elektrickou výzbroj BBC 4 ELO 2052 A. Tyto tramvaje pojmou 265 cestujících, z toho 65 sedících. Tramvaje Düwag procházejí postupně modernizací, kdy je vyměněn audiovizuální informační systém a jsou doszena lepená okna.

Jednu z modernizovaných tramvají, ev. č. 835, vidíme na snímku z 31.5.2012 přijíždět na konečnou Moillesulaz u jednoho z hraničních přechodů do Francie. Některá vozidla MHD, zejména tramvaje, mají celovozovou reklamu. Pro úplnost je třeba dodat, že tramvaje Düwag jsou často spojovány do dvojic, původně pouze dvojčlákové vozy, v současnosti převládá spojení dvoučlánkové tramvaje s tříčlánkovou.

V roce 2004 bylo dodáno prvních 11 moderních tramvají Bombardier Flexity Outlook, známějších pod obchodním jménem Cityrunner, jenž dostaly evidenční čísla 861 - 871, v následujícím roce bylo pořízeno dalších deset těchto vozidel (ev. č. 872 - 881). Tramvaje stejného typu ev. č. 882 - 899 byly zakoupeny v letech 2009 -2010 a jejich celkový počet tak vzrostl na 39. Sedmičlánková tramvaj Bombardier Cityrunner pro Ženevu je dlouhá 42 m, šířka je podle zdejších traťových prostorových možností pouze 2,30 m, což činí interiér poměrně úzký (pro srovnání ForCity v Praze má 2,46 m, Citadis v Barceloně dokonce 2,65 m). kapacita je 237 cestujících, z toho 66 sedících.

Ulicí Rue des Deux-Ponts se 1.6.2012 blíží k zastávce Jonction tramvaj Cityrunner ev. č. 899.

Na období let 2011 - 2014 je naplánována dodávka 32 kusů tramvají Stadler Tango, které mají dostat evidenční čísla 1801 - 1832. Prvních sedm tramvají bylo dodáno v roce 2011, v květnu 2012 bylo v provozu již 12 vozidel (viděl jsem ev. č. 1812). Tango je šestidílná, 44 m dlouhá tramvaj domácí švýcarské výroby, pojme až 261 cestujících, z toho 80 sedících. Ačkoli se Tango může objevit na všech třech ženevských linkách, nejčastěji se s ním setkáte na moderní trati linky č. 14, kde se naopak nevyskytují tramvaje Düwag.

Na novém úseku trati mezi zastávkami Jardin-Alpin-Vivarium a Blandonnet byla 31.5.2012 vyfocena tramvaj Tango ev. č. 1810.