Dvojice letadel Airbus A320 před budovou terminálu. Swiss HB-IJB a Iberia EC-IEI. Foto 2.6.2012.

Tentokrát jsem si na Ženevu vyčlenil delší čas, abych mohl v klidu stihnou vše, co budu potřebovat. Pokud jde o focení letadel, je velkou výhodou blízkost letiště od města a to, že do blízkosti všech obvyklých fotomíst se dá rychle a pohodlně dostat městskou dopravou. Letiště má jedinou vzletovou a přistávací dráhu 05/23 a ačkoli se kdykoli může změnit směr létání, není problém se linkou MHD č. 28 snadno přesunout na druhý konec letiště (interval linky je obvykle 20 minut). Mezinárodní linkou MHD "Y" se dokonce můžete přesunout na protější stranu konce dráhy 23, to už pak fotíte z území Francie. Více se o dopravě na letiště dočtete v předchozí stránce Ženeva 2008, pro dopravu z města do blízkosti konce dráhy 05 (jihozápad letiště) se dnes rychle dostanete z centra moderní tramvají č. 14.

FOTOGALERIE 1 Dálkové lety	FOTOGALERIE 2 DC-8, USA a Evropa	FOTOGALERIE 3 An-148 UIA, Afrika atd.
FOTOGALERIE 4 Švýcarské a okolní spol.	FOTOGALERIE 5 Malá letadla	FOTOGALERIE 6 Cesta tam a zase zpátky

Ze Spojených Států létá do Ženevy společnost United Airlines a to na linkách z New Yorku (letiště Newark) a z Washingtonu. Na obou linkách létá Boeing 767-322 ER a někdy se můžeme setkat s letadlem v barvách po společnosti Continental, kterou k sobě United nedávno připojil. Z kanadského Toronta létá pravidelně do Ženevy Air Canada rovněž s letadly Boeing 767-300.

Na snímku z 1.6.2012 pojíždí k prahu dráhy 23 Boeing 767-322 ER společnosti United Airlines reg. N656UA, letící do Washingtonu. Letoun má nátěr "zděděný" po Continental Airlines.

Ženeva je navzdory velikosti velmi multikulturní město s vysokým procentem cizinců a to zdaleka nejen Francouzů, proto sem létá několik i poměrně exotických letckých společností, které nenajdeme ani na mnohých větších evropských letištích. K těm nejzajímavějším patří Air Mauritius. Linka MK48 z ostrova Mauritius v současnosti létá každý pátek, avšak přílet do Ženevy je až v dost pozdním čase 20:25, vyjímkou byl pouze 1.6.2012, kdy byla z nějakého důvodu linka posunuta a přílet stanoven na rozumných 17:35.

Právě dne 1.6.2012 byl při příletu na dráhu 05 zachycen Airbus A340-312 reg. 3B-NAU.

Do Ženevy létá poměrně dost leteckých společností z arabského světa, jako jsou Emirates, Etihad, MEA, Saudia, společnosti ze severoafrických států a další. Etihad Airways létá do Ženevy z Abu Dhabi Airbusy A330 a A340, zástupci obou typů najdete ve fotogalerii č. 1. Společnost opatřila jeden ze svých letounů Airbus A330-343, reg. A6-AFA, nepřehlédnutelným fialovým reklamním nátěrem a právě na tento Airbus jsem měl štěstí dne 1.6.2012, kdy ho vidíme přilétat na dráhu 05.

Strávil jsem fotografováním na letišti nakonec více času, než jsem zamýšlel, zejména téměř celý pátek 1.6.2012, který byl i na zdejší poměry neobyčejně bohatý na zajímavá letadla a přilákal do Ženevy i spottery z provozně bohatšího Curychu, případně ze zahraničí.

K největším lahůdkám toho dne byl večerní přílet letounu Douglas DC-8-72 společnosti Brisair s bermudskou registrací VP-BHS. Byl vyroben v roce 1969 (výr. číslo 46067/455) pro United Airlines (N8966U), v roce 1985 byl modernizován z verze 62 na 72, přičemž dostal modernější, tišší a úspornější motory CFM56. Tento letoun, který na snímku přistává na dráhu 05, je jedním z posledních DC-8 v osobní verzi, které ještě létají.

Dalším velmi zajímavým letadlem byl Airbus A340-313E registrovaný na britském ostrově Man (kde vzhledem ke krátké dráze nejspíš nikdy nebyl). Jedná se o soukromý salónní letoun, vyrobený v roce 2008 pod výrobním číslem 955 a kterým v současnosti létá známý miliardář a majitel fotbalového klubu Chelsea, Roman Abramovič. Letadlo je v pěkném, elegantním laku v kombinaci bílé a několika odstínů hnědé, který stejně jako nápis "Bourkhan" na přední části trupu letounu zůstal po původním majiteli.

Airbus A340-313E reg. M-IABU přilétl již večer 31.5., nicméně já ho fotil až následující odpoledne 1.6.2012 kdy odlétal.

Příjemnou změnou typu na pravidelné lince společnosti Ukraine International Airlines byl 1.6.2012 zbrusu nový typ letadla Antonov An-148-100B místo obvyklého Boeingu 737. Zatím je v provozu pouze několik letadel u ukrajinských společností UIA a Aerosvit a ruských Polet Airlines a Rossiya.

Snímek letounu, přistávajícího na dráhu 05, najdete ve fotogalerii č 3 a málem jsem ho prošvihl. Kdyby mě na předpokládanou změnu typu neupozornil švýcarský kolega, odešel bych býval tou dobou do nedalekého supermarketu pro svačinu. Tady vidíme nový Antonov při pojíždění na start opět k prahu dráhy 05.

Dopravní letadla brazilského výrobce Embraer jsou dnes v Evropě již samozřejmostí a stále přibývají. V Ženevě se během mého pobytu několikrát objevil na lince z Helsinek Embraer 170LR reg. OH-LEK, náležící pobočce Finnairu, společnosti Finncomm Airlines.

Finský Embraer byl vyfocen z kruhového satelitního terminálu dne 2.6.2012.

Jako většina evropských společností také španělská Iberia má v současnosti svůj "retro" letoun. Je jím Airbus A319-111 registrační značky EC-KKS. Vím, že se již nejméně jednou objevil na lince z Madridu do Prahy, já ho ale viděl poprvé až tady v Ženevě dne 31.5.2012.

Na snímku letoun, pojmenovaný "Halcón Peregrino", roluje na dráhu 05.

V Ženevě má domov historický, plně provozní letoun Douglas DC-3A Dakota reg. HB-IRJ, nesoucí v současnosti reklamní nápisy Breitling. Stroj, vyrobený v roce 1940, náleží spolku Super Constellation Flyers a bývá provozován k příležitostným smluvním a vyhlídkovým letům, účastní se také leteckých dnů a akcí.

Dakota byla vyfotografována dne 2.6.2012.

    Cesta tam a zase zpátky

Avro RJ 100 HB-IXU po přistání v Ženevě 30.5.2012.

Na cestu do Ženevy jsem si zvolil již několikrát osvědčenou leteckou společnost Swiss Air Lines (dnes formálně dělenou na Swiss International Air Lines a Swiss European Air Lines). Z Prahy odlétám 30.5.2012 přímou linkou LX1473 ve 12:25, letadlo je Avro RJ 100, čtyřmotorový hornoplošník britské výroby, jenž má švýcarský dopravce v uspořádání 3+2 celkem pro 97 cestujících. Konkrétní stroj registrační značky HB-IXU byl vyroben v roce 1995 a do roku 2002 létal u spol. Crossair. Díky možnosti provést si "check-in" předem doma přes internet si vybírám místo 9A pod křídlem téměř naproti motorům, odkud předpokládám slušný výhled nejen dolů (u hornoplošníku je ostatně vidět dobře dolů ze všech oken) ale také na motory a mechanismus křídelních klapek. Letadlo se zaplní asi ze tří čtvrtin a ve stanovený čas odlétáme z dráhy 30.

Po hodině a dvaceti minutách čistého letového času sedáme na dráhu 05 v Ženevě. Ještě předtím, než uděláme otáčku o 180 stupňů před přiblížením na dráhu, máme pod sebou strmé pohoří Salève, ležící několik kilometrů jižně od města. Shodou okolností nedaleko odtamtud jsem tentokrát bydlel a měl jsem na skalní masiv od hotelu pěkný výhled. Po přistání zajíždíme na stojánku u jednoho ze tří malých kruhových terminálů, vystupujeme na plochu a dlouhým podchodem pod plochou letiště jdeme urychleni pohyblivým chodníkem do hlavní budovy terminálu. Toto byl navíc můj jubilejní 100. let letadlem (včetně dvou vrtulníků).

Fokker 100 HB-JVE před odletem z Curychu večer 2.6.2012.

V Ženevě jsem strávil tři noci a zpět odlétám až večer 2.6.2012 a to s přestupem v Curychu. Na vnitrostátní let odlétám linkou LX2815 v 19:00 opět z kruhového terminálu, kam přicházím s předstihem nejméně hodinu před nástupem, protože se z onoho miniterminálu dobře fotografují letadla stojící nebo proždějící okolo. Letím opět s letounem Avro RJ 100, tentokrát reg. HB-IXP, v němž zaujímám místo 18A u okna v zadní části trupu, let trval pouhých 35 minut.

Z Curychu budu pokračovat do Prahy ve 21:30, tak mám čas porozhlédnout se po terminálu a protože je teď v červnu dlouho vidět, trochu fotografuju večerní atmosféru na ploše. Linku LX1494 pro Swiss Airlines smluvně létá společnost Helvetic Airways, používající letadla Fokker 100 a já mám možnost si vyzkoušet nejen dalšího dopravce, ale hlavně další typ letadla, kterým jsem dosud neletěl. Ostatně vedle večerního odletu ze Ženevy, což mi umožnilo strávit ve městě téměř jeden den navíc, byla u mě volba letu s přestupem motivována právě touhou proletět se dalším zajímavým typem letadla.

Letadlo je vytížené odhadem opět přibližně ze tří čtvrtin, odlétáme již téměř za tmy. Start z dráhy 32 je velmi dynamický a strmý, což připomíná start v Douglasech řady MD-80, kterým se ostatně Fokker 100 svou konstrukcí podobá. Let byl velmi rychlý, 55 minut čistého času, a po pohledu do svých letových statistik to bylo poprvé, co jsme se mezi Curychem a Prahou dostali pod hodinu (1h 15min s A319, 1h 20min s RJ 100), nepočítám si do statistiky čas na letence, který obsahuje i pohyb po letišti ale čistý letový čas od odlepení po dosednutí.

---

Stránka byla vytvořena 6.6.2012