Mezi neobvyklé městské autobusy u nás určitě patřil kloubový TAM Bus 272 A 180, ev.č. 207 jediný svého druhu v Česku. Vozidla od výrobce ze slovinského Mariboru sice donedávna tvořila kolorit nedalekých Teplic, tam šlo ale pouze o autobusy standardní délky. Fotografováno v Ústí n. L. - Všebořicích při příležitosti evropského srazu autobusů 10.5.2003

Protože Děčín leží na mé "domovské" trati (Praha - Děčín), čas od času město z různých důvodů navštívím a v posledních letech vždy nafotím i něco ze zdejší MHD. Vozový park děčínského Dopravního podniku rozhodně nepostrádá rozmanitost a malebná zákoutí, kde se dají udělat zajímavé záběry se také snadno najdou. Největší raritou je bezesporu na vedlejším snímku vyobrazený TAM Bus ev. č. 207 SPZ DCA 30-69, z roku 1994, který již je bohužel  na konci své životnosti a nedávno byl trvale odstaven. Autobus byl před svým zařazením k Dopravnímu podniku města Děčína vystaven na veletrhu v Brně a pestrý předváděcí nátěr, který pro ten účel obdržel ho provází po celou dobu jeho působení v děčínském provozu do dnešních dnů, kdy chátrá v areálu vozovny. Nevím, jaké budou další osudy tohoto vozu ale snad ve šrotu neskončí (dodatečně musím bohužel konstatovat, že ve šrotu skončil).

FOTOGALERIE 1 Autobusy v roce 2006	FOTOGALERIE 2 Autobusy v roce 2007	FOTOGALERIE 3 Autobusy v roce 2008
FOTOGALERIE 4 Autobusy v roce 2009	FOTOGALERIE 5 Autobusy v roce 2018

Na následujících snímcích se projdeme s fotoaparátem po Děčíně a prohlédneme si jednotlivé typy vozidel DPMD tak jak to mám nejraději, tedy nikoli na výstavách nebo v areálech garáží ale především v reálném, každodenním provozu.

Děčín byl jedním z prvních měst, v jehož ulicích se objevily nízkopodlažní autobusy. Jednalo se o pět dvanáctimetrových Ikarusů 412, dodaných v roce 1996, které zde obdržely evidenční čísla 181 až 185 a po deseti letech provozu patří stále mezi vozidla, na nichž leží hlavní tíha provozu. Nesetkal jsem se s tím, že bych navštívil Děčín a přinejmenším většina těchto maďarských autobusů nebyla v ulicích. Snímek vpravo byl pořízen v předvánočním období roku 2002, konkrétně 20.12.2002 a vidíme Ikarus 412 ev. č. 181, SPZ DCA 45-03 projíždějící za jasného, mrazivého dopoledne na lince 21 po Masarykově náměstí směrem k Tyršovu mostu, potažmo přes Podmokly k nákupnímu středisku Tesco, jehož reklamu vůz nese na bocích, podobně jako je tomu u autobusu ev. č. 184. O kousek dál za ikarusem vidíme trochu v zákrytu další městský autobus, jeden ze sedmi malých SORů C 7,5 ev. č. 504, jedoucí na lince 12. Dominantou Masarykova náměstí je v devadesátých letech opravený barokní kostel sv. Václava a Blažeje, patrný při pravém okraji snímku. 

Krásný jarní den 15.4.2004 jsem se v Děčíně věnoval fotografování nejen městské dopravy ale také vlaků, takže jsem střídal toulky ulicemi s pobytem na hlavním nádraží, kde jsem se soustředil hlavně na Brejolvce a na rovněž dosluhující motorové vozy řady 830. Jedním jsem odpoledne odjel do Střekova. V případě městských autobusů jsem chtěl samozřejmě nafotit nějaké snímky nových mercedesů, jejichž první dva exempláře od mé minulé návštěvy Děčína obohatily zdejší vozový park. A jako obvykle jsem neodolal udělat pár záběrů nízkopodlažních ikarusů.
Autobus Ikarus 412 (přesné označení 412.02), ev. č. 184, SPZ DCA 42-95 na lince č. 22 odjíždí z autobusového nádraží ve směru k hypermarketu Tesco. Fotografoval jsem z travnatého pásu pod železniční tratí, kde je pro podobné snímky odjíždějících vozidel za slunečných dní dobré světlo v dopoledních hodinách.

Dobré fotografické možnosti nabízí ulice Hankova, sousedící s autobusovým nádražím. Tato dnes jednosměrná ulice leží vedle parku tvořícího příjemné pozadí snímkům autobusů fotografovaných při příjezdu ve směru od města, jako je tomu v případě vozu Karosa B 732 evidenčního čísla 126 a SPZ DCA 34-81, který toho dne sloužil jako školní. Autobus vyrobený roku 1994 má jako pozůstatek celovozové reklamy nápadný dvouodstínový modrý nátěr. Tak jako v jiných městech se kromě novinek snažím fotit i staré "sedmičkové" typy karos, dokud ještě jsou v provozu, zdá se mi, že jejich vyřazování začíná trochu akcelerovat a ačkoli z hlediska cestujícího mi ani moc chybět nebudou, z pohledu sběratelského bych nechtěl dopadnout jako v případě kloubových Ikarusů 280, které z našich měst až na vyjímky vymizely velice rychle. Fotografováno 15.4.2004.

V samém koutě odstavného parkoviště vedle autobusového nádraží pózovala 15.4.2004 čistá a zachovalá Karosa B 731 ev. č. 107,SPZ DCA 10-45, dnes jeden z nejstarších děčínských městských autobusů. Podle údajů v publikaci "DP města Děčína 1950 - 2005" byl vůz vyroben v roce 1988 a roku 1997 se podrobil GO u zlínské opravárenské firmy Zliner. Na autobuse je aplikován v minulém desetiletí ještě obvyklý červeno-žlutý ozdobný proužek, v současnosti se, nevím proč, od této ozdoby v podnikových barvách upustilo. Část vozidel typů B 731 a 732 jezdí pouze v bílé barvě, mnoho jich však nese reklamní nátěry různého rozsahu provedení.

Psal-li jsem, že z ulic našich měst mizí karosy řady 730, o jejich kloubových variantách B 741 a C 744 to platí dvojnásob a Děčín je jedním z mála městských dopravců, kde zatím ještě na počátku nového tisíciletí tvoří poměrně významnou část vozového parku. S přibývajícími moderními Citary ale bude i zde brzy všechno jinak. Autobusy s větší obsaditelností obsluhují také zvláště ve špičkách vytíženou linku číslo 7, protínající diagonálně město od sídliště v Želenicích k nemocnici ve čtvrti Nové Město. Jedním z vozidel obsluhujících "sedmičku" dne 15.4.2004 byla Karosa B 741 ev. č. 209, SPZ DCA 36-28 zachycená v zastávce Výtopny. Celovozové reklamy na kloubových autobusech nejsou v Děčíně příliš obvyklé, jednou z vyjímek je tento vůz, nabádající veřejnost ke čtení Děčínského deníku. Reklama na některý z regionálních periodik patřících pod Deníky Bohemia najdeme na vozidlech MHD v mnoha městech České Republiky.

V děčínské městské dopravě jsou využívány rovněž autobusy Karosa C 744, vyráběné především pro regionální linkovou dopravu. Jedním z nich je vůz s evidenčním číslem 226 (SPZ DCA 26-67), v době fotografování, dne 23.4.2003, již poslední, který nesl původní standardní nátěr v modro-bílé kombinaci. Autobus vyrobený roku 1992 projíždí na lince číslo 9 Pohraniční ulicí směrem k zastávce Myslbekova. Bílá fasáda jednoho z pěkných a udržovaných činžovních domů ostře kontrastuje se socialisticky fádní šedí paneláku při levém okraji snímku i s poněkud zanedbaným, téměř černým průčelím domu v popředí. Později tento autobus dostal stejný hnědý nátěr jako ev. č. 227.

Do zastávky Masarykovo náměstí přijel 20.12.2002 další zástupce typu Karosa C 744, vůz č. 219, poznávací značky DCA 20-41, který je opatřen velmi elegantním světle krémovým nátěrem se stylovým celým názvem provozovatele. Je docela škoda, že se v realizování tohoto barevného schématu u Dopravního podniku pokračuje již pouze u meziměstských autobusů a to.ještě často bez takto stylového názvu dopravce.
Při prohlížení vyvolaných diapozitivů jsem si tehdy všiml, že autobus má ve třetím okně za řidičem vodorovnou opěrnou tyč a tudíž zredukovaný počet sedaček podobně jako u městského provedení B 741, na rozdíl od něj tento volný prostor a opěrná tyč chybí u okna za harmonikou. Jedná se opět o vůz na frekventované lince č. 7.

Na autobuse Karosa C 744 ev. č.  227, SPZ DCA 26-68 děčínští vyzkoušeli krémový podnikový nátěr v opačných barvách, tedy na hnědý podklad aplikovat nápis v krémovém odstínu. Dne 15.4.2004 jsem viděl tento vůz přijet na autobusové nádraží, kde mě svým netradičním zbarvením hned zaujal a zprvu se mi docela líbil, nicméně čím déle jsem si ho prohlížel, tím více se mi vtírala do mysli asociace s barvou vojenské techniky. Zřejmě to nebyla šťastná volba už z toho důvodu, že autobus bude nejspíš pro ostatní účastníky silničního provozu špatně viditelný především v takových situacích, kdy se bude za horšího počasí blížit podél parku k autobusovému nádraží. Autobus je vyfotografován, poté, co přijel na autobusové nádraží z vozovny, aby v odpolední špičce posílil linku číslo 7.

Jednou z nejvýraznějších dominant Děčína je zámeček na Pastýřské stěně, nacházející se přibližně 150 metrů nad hladinou Labe. Na snímku z 20.12.2002 přijíždí od Podmokel přes Tyršův most Karosa B 931 E ev. č. 101, obsluhující toho dne linku 4. Vůz je opatřen reklamou místní spediční společnosti DC Sped. Číslo 101 je v současnosti nejnižší evidenční číslo použité na děčínském autobuse. Nepočítáme-li někdejší trolejbusy, nebo pracovní a výcviková vozidla jsou používána vždy trojciferná čísla, č. 100 v současnosti není obsazeno a v minulosti bylo, podle výše zmíněné knihy o DPMD, dvakrát použito na autobusech ŠM 11 (v letech1973-81 a 1981-88). Pozornému divákovi neunikne, že po mostě jede v protisměru jiný městský autobus, Karosa City Bus, jeho číslo jsem si nepoznamenal.

Mezi autobusy dodanými do Děčína v roce 2002 byly také dva vozy typu Karosa B 951 ev. čísel 106 a 108 (číslo 107 bylo obsazené, viz o několik snímků výše). Druhý ze jmenovaných, RZ 1U5 0042, vidíme za krásného dopoledne 15.4.2004 na parkovišti vedle autobusového nádraží, podle údaje na digitálním panelu pravděpodobně vyjede na linku č. 37 do čtvrti Chrochvice na jihozápadě města. Linka 37 měří v celé své délce od Chrochvic k nemocnici 11 kilometrů a je, hned po "osmičce", druhou nejdelší městskou autobusovou linkou v Děčíně.
Pro zajímavost, všimněte si, jak značka tohoto autobusu vyplňuje mezeru mezi autobusy vozy 191 a 106 popsanými níže u fotografie vozu 191.

Dopravní podnik města Děčína má ve stavu šest kloubových autobusů typu Karosa B 941 resp. B 741 E, mezi první dva, dodané v roce 1997, patří ev. č. 229 SPZ DCA 46-70. Na snímku, pořízeném 24.1.2005, ho vidíme na lince č. 7 v zastávce Hlavní nádraží v okamžiku, kdy zavírá dveře a odjíždí jižním směrem na Želenice.
Tato fotografie spolu s následující dokumentují změnu umístění zastávkové cedule, která se přemístila z držáku nad přístřeškem, jak to ukazuje snímek dole, na samostatný a lépe viditelný sloupek u okraje chodníku. Vzhledem k velké frekvenci autobusů na zastávce jsou zde instalovány dva sloupky za sebou, čísla linek, které ke každé z nich zajíždějí jsou vypsány na ceduli pod piktogramem autobusu.

Snímek ze dne 23.4.2003 opět zachycuje frekventovanou zastávku Hlavní nádraží, jehož budova je přes ulici na pozadí snímku. Budova byla toho času pod lešením, celé nádraží, včetně kolejiště procházelo náročnou celkovou rekonstrukcí.
Vidíme zde autobus Karosa (Irisbus) City Bus ev. č. 191, RZ 1U5 0041, právě se chystající opustit zastávku ve směru k nemocnici na konečné linky č. 7. Autobus je v celobílém provedení bez jakékoliv reklamy či ozdoby. Reklamy na autobusech se v Děčíně celkem využívají, proto se (bohužel) příliš nerozšířilo elegantní krémové zbarvení se stylovým plným názvem dopravce na bocích, jako je tomu u meziměstských vozech tohoto dopravního podniku. Nicméně alespoň ten žlutočervený proužek na čelech a bocích některých autobusů se mohl stát standardním doplňkem. Mnozí dopravci se již přesvědčili že detaily dokreslují image a že image dělá u laické veřejnosti hodně a je škoda toho nevyužít.
A ještě pro úplnost, za tímto vozem vidíme Karosu B 951 ev. č. 106, jedoucí na lince č. 4 a shodou okolností nesoucí registrační značku 1U5 0043, téměř sousedící se zde popisovaným City Busem.

Za studeného prosincového dopoledne projíždí Karosa (Renault) City Bus ev. č. 186 SPZ DCK 15-70 po Tyršově mostě na lince č. 2, která jako jedna z mála není vedena přes autobusové nádraží. Autobus je prvním z úvodní pětice těchto vozů dodaných do Děčína v roce 2000 (ev. č. 186-190). Má základní bílý nátěr doplněný reklamou propagující Autocentrum Elán, v zimní plískanici poněkud pod vrstvou nečistoty, a mnoho dalších reklamních letáků "zdobí" boční okna vozidla. S tímto nešvarem jsem se mnohokrát setkal i v jiných městech. Nemám nic proti reklamám, umísťovaným ve vozidlech MHD do úhledných nadokenních rámů nebo jiných, k tomu účelu nainstalovaných pomůcek, třeba za kabinkou řidiče. Ale to humpolácké polepování oken lacinými xeroxovými letáky kulturu cestování rozhodně nezvyšuje. Foto 20.12.2002.

Především na málo vytížených linkách jako byly č. 10, 12 nebo 14 jsme se v Děčíně setkávali s malými autobusy SOR C 7,5. Sedm těchto poměrně vzácných vozů (mnohem častěji jsou u našich dopravců zastoupeny jejich devítimetroví a větší sourozenci) zakoupených v roce 1996, nesly evidenční čísla 501 až 507 a všechny byly opatřeny celovozovými reklamními nátěry v dlouhodobém kontraktu. Fotografie z 20.12.2002 ukazuje vůz ev. č. 504 SPZ DCA 44-55 právě opouštějící zastávku Myslbekova ve směru do malé, k Děčínu patřící obce Folknáře na severovýchod od města. Vůz č. 504 je z dálky dobře identifikovatelný podle nápadné oranžové reklamy firmy Hoco.

Další z malých autobusů SOR C 7,5 ev. čísla 505 SPZ DCA 44-56 vyfotografovaný na Labském nábřeží také nese nápadný reklamní nátěr, pro změnu s převládající žlutou barvou. Zastávka Labské nábřeží na stejnojmenné ulici se nachází pod ústím železničního tunelu na trati k hraničnímu přechodu do Německa. Asi třikrát jsem v posledních letech na tomto místě čekal, zda se mi nepovede zachytit na snímku autobus spolu s vlakem, nejlépe právě vyjíždějícím z tunelu, ale zatím se mi taková synchronizace nenaskytla. Poprvé jsem tam fotil 9.1.2003 ale za mrazivého dopoledne jsem tam vydržel stát sotva půl hodiny (dva vlaky) a raději jsem si šel dát  svařené víno do stánku před obchodní dům.

Decentně zasněžené stromy na prostranství před hlavním nádražím dotvářejí zimní atmosféru snímku, na němž stojí u zastávky tentýž SOR C 7,5 ev. č. 505 a stejně jako na předešlém, o dva roky starším snímku, slouží na "desítce", jedné z typických linek pro tyto malé autobusy. Společnost mu dělá Karosa B 732 č. 131 se značkou DCA 34-86, jedoucí toho dne na "sedmičce" do Želenic a je opatřena reklamou na samotný Dopravní podnik, ovšem ještě výraznější reklamní nátěr, propagující svého provozovatele bychom našli na karose ev. č. 154.
Snímek jsem pořídil 24.1.2005, bezprostředně poté co, jsem vyšel před nádraží po příjezdu z Roudnice pendolinem ČD, toho času zkušebně nasazeném na rychlíku R 772 / 777 z Prahy do Děčína a zpět.

Zajímavé bylo zjištění, že zdejší Dopravní podnik občas vysílá autobusy SOR C 7,5 dokonce až na více než 100 kilometrů vzdálené ruzyňské letiště. Tam je 16.6.2003 vyfotografován tento vůz ev. č. 502 SPZ DCA 43-82. Ve stejný den jsem tam fotil rovněž ev. č. 505., celkově jsem tam děčínské SORy viděl již několikrát. Jinak jsme se mohli v Praze setkávat s autobusy Dopravního podniku města Děčína pravidelně na Florenci a také v Holešovicích na pravidelné meziměstské lince Děčín - Ústí nad Labem - Lovosice - Praha. Linka byla pochopitelně obsluhována autobusy k tomu určenými, především patnáctimetrovým klimatizovaným Aresem nebo občas u nás vzácným Ikarusem 350.

Snímek posledního z autobusů SOR C 7,5 ev. č. 507 je ze dne 15.4.2004. Vůz na lince č. 10 do Krásného Studence, obce na západ od Děčína, dnes již k němu administrativně náležící, zatáčí z Podmokelské ulice do Hankovy. Na pozadí se vyjímá jeden ze vzorně upravených činžovních domů. Nejen domy ale i chodníky a ulice se v posledních letech intenzivně opravovaly, což přinášelo mnoho změn ve vedení linek, zejména v městské části Podmokly, nyní, v době focení, se již víceméně dopravní situace stabilizovala.
Tento SOR nese reklamu na zdejší populární Radio Děčín. Nevím jaké jsou poplatky za reklamu na autobuse, ale podle všeho to bude výrazně odstupňované podle velikosti vozu. Nejmenší SORy nosí reklamu bez vyjímky všechny, autobusy standardní délky odhadem tak v padesáti procentech případů a na velkých jde spíše o vyjímečné případy.
Na malém obrázku vpravo je jízdenka na jednu nepřestupní jízdu, vydaná řidičem. V předprodeji se v Děčíně neprodávají, pravidelní cestující obvykle používají cenově výhodné placení čipovou kartou.

Potřeba vozidel s vyšší kapacitou je v padesátitisícovém Děčíně velká a vzhledem k tomu, že kromě zmíněného TAM Busu se blíží konec životnosti většiny zdejších kloubových Karos B 741 resp. C 744, bylo nutno najít za tyto vozy co nejdříve adekvátní náhradu. A jako u mnoha jiných dopravců i v děčínském Dopravním podniku se rozhodli pro nákup patnáctimetrových autobusů, konkrétně pro verzi L populárního Citara.
První dva vozy typu Mercedes-Benz O 530 L Citaro byly dodány v říjnu 2003 a během listopadu, po zaškolení řidičů, byly nasazeny do běžného provozu s cestujícími pod evidenčními čísly 601 a 602. Na snímku z 15.4.2004, pořízeném v Hankově ulici, projíždí autobus č. 602, RZ 2U0 7593 k autobusovému nádraží, odkud vyjede na linku č. 9.

Na snímku z 15.4.2004 vidíme odjíždět z autobusového nádraží Mercedes-Benz O 530 L Citaro ev. č. 601 RZ 2U0 7592, směřující do obce Libouchec na lince č. 5. Kromě "pětky" se můžeme se Citary setkávat především na lince 9, spojující autobusové nádraží s obcemi Boletice a Nebočady na pravém břehu Labe jižně od města. Také tyto vozy byly do Děčína dodány v základním bílém nátěru, žádný reklamní potisk se však na nich zatím neobjevil.

Třetí Mercedes-Benz O 530 L Citaro ev. č. 603 reg. značky 2U2 3006 pomalu projíždí kolem odbavovací budovy děčínského autobusového nádraží. Je 24.1.2005, obloha se pokryla neprodyšnou vrstvou těžkých mračen, tu a tam se přežene krátká sněhová přeháňka a přitom ještě přibližně před hodinou, kdy jsem na hlavním nádraží fotil pendolino, kterým jsem do Děčína přijel, slunce docela slušně prozařovalo skrze mraky. Nicméně i tento snímek, tedy jeho originál na diapozitivu, má svou zvláštní atmosféru a narozdíl od některých podobných nevypadá špatně.

V lednu 2006 se u Dopravního podniku města Děčína objevil další nový typ autobusu. Jednalo se o tři exempláře nízkopodlažního linkového autobusu Irisbus Karosa Citelis Line, které obdržely evidenční čísla 193 až 195. Jeden z nich, ev. č. 195 RZ 3U2 1489, vidíme odpočívat na parkovišti u autobusového nádraží. Ten den, 31.3.2006, již krajina podél Labe, včetně Děčína, začala být pod vlivem záplav, nicméně zdejší městská doprava zatím nebyla, na rozdíl od sousední ústecké, téměř narušena.

Ke trojici nízkopodlažních linkových autobusů Irisbus Karosa Citelis Line, přibyly postupně další dva. Nejprve vůz ev. č. 196 z roku 2006, v roce 2007 přišel další, v pořadí už pátý vůz Citelis Line, který dostal evidenční číslo 197, ten už narozdíl od předchozích nenese název výrobce Karosa ale Iveco, jenž se počínaje rokem 2007 stává 100% akcionářem holdingu Irisbus.

Snímek ukazuje vůz ev. č. 196 a RZ 3U9 1682, projíždějící dne 26.9.2008 Kamenickou ulicí. Autobus má reklamní polep, propagující Národní park České Švýcarsko.

V listopadu 2007 bylo dodáno pět dvanáctimetrových autobusů Mercedes-Benz Citaro nové generace, jednalo se první o vozidla ze sedmnáctikusové objednávky (včetně dvou kloubových vozů). Tři autobusy, jenž dostaly evidenční čísla 801 až 803 jsou ve dvoudveřovém provedení a jsou vybaveny klimatizací, dva zbývající, ev. č. 804 a 805, jsou třídveřové a bohužel nemají klimatizaci.

Autobus ev. č. 803 a RZ 4U2 9803 přijíždí 27.6.2008 na lince č. 25 k autobusovému nádraží.

V červnu 2008 bylo dodáno dalších pět autobusů Mercedes-Benz Citaro standardní délky, rovněž se jednalo o tři dvoudveřové vozy (ev. č. 806 až 808) a dva třídveřové autobusy (ev. č. 809 a 810). Ve stejném složení se uskuteční dodávka pěti dvanáctimetrových vozidel také v roce 2009.

Mercedes-Benz Citaro ev. č. 809 a RZ 4U4 9030 byl vyfotografován rovněž 27.6.2008 u autobusového nádraží.

Zmíněná sedmnáctikusová objednávka zahrnuje také dva kloubové autobusy Mercedes-Benz Citaro G. První z nich byl dodán v červnu 2008 a dostal evidenční číslo 231 (čímž pokračuje v tradici čísel 2xx pro kloubové autobusy) a RZ 4U4 8778. Druhý vůz stejného typu byl dodán v roce 2009 a dostal evidenční číslo 232.

První děčínské kloubové Citaro projíždí 26.9.2008 na lince č. 7 Kamenickou ulicí.

Vedle dlouhodobého plánu obnovy autobusů, zahrnujícího 17 autobusů objednaných na období let 2007 - 2009, bylo dodatečně v roce 2008 rozhodnuto o nákupu dalších pěti vozů, opět značky Mercedes-Benz. Z této dodávky byly v listopadu dodány dva patnáctimetrové vozy Mercedes-Benz Citaro L (ev. č. 607 a 608), jejichž počet u DPMD tak vzrostl na osm, přičemž tyto dva jsou ve své délkové kategorii prvními zástupci druhé generace Citara.

Citaro L ev. č. 608 a RZ 5U1 4638 projíždí 4.2.2009 po Labském nábřeží na meziměstské lince z Těchlovic-Přerova k děčínskému autobusovému nádraží.

Tři autobusy Mercedes-Benz Conecto LF byly dodány v březnu 2009. Conecto nové generace je 12 metrů dlouhý třídveřový městský nízkopodlažní autobus, jenž je levnější alternativou k modelu Citaro. Autobusy dostaly evidenční čísla 811 - 813 a jak to u autobusů DPmD v posledních letech někdy bývá zvykem, jejich registrační značky odpovídají evidenčním číslům (5U3 2811 - 5U3 2813). V srpnu 2009 pak bylo dodáno ještě šest dříve objednaných vozů Citaro, z toho jeden kloubový.

Na Masarykově náměstí byl dopoledne 18.12.2009 vyfotografován vůz ev. č. 813 a RZ 5U3 2813, sloužící toho dne na lince č. 2.

Další autobusy Mercedes-Benz Conecto LF byly dodány v následujících letech. V srpnu 2012 to byly tři vozy evidenčních čísel 827 - 829 a o rok později, konkrétně v září 2013, další tři vozy, které dostaly evidenční čísla 830 - 832. V lednu 2015 pak byl zakoupen kloubový autobus Mercedes.Benz Conecto LF G, který dostal evidenční číslo 233 a RZ 8U4 0233.

Na snímku z 10.10.2018 vidíme kloubový vůz Conecto LF G ev. č. 233 projíždět Hankovou ulicí.

Vyřazení autobusů Karosa, včetně nízkopodlažních, ale také už letitých vozů City Bus, si v roce 2018 vyžádalo doplnění vozového parku novými autobusy. Tentokrát byl vybrán model MAN Lion's City, a to v plynové verzi (CNG). Prvních devět vozů bylo zařazeno v dubnu 2018 (evidenční čísla 833 - 841) a dalších devět v srpnu. Ty by měly mít evidenční čísla 842 - 850 (zatím jsem neviděl všechny, abych to mohl potvrdit).

Na Masarykově náměstí byl 10.10.2018 vyfocen MAN Lion's City CNG ev.č. 838 a RZ 9U5 1796.

Souběžně s dodávkami autobusů standardní délky byly pořízeny také tři kloubové čtyřdveřové vozy MAN Lion's City G CNG. První byl zařazen do vozového parku v dubnu 2018 a dostal evidenční číslo 234. Další dva se připojily v srpnu a nesou čísla 235 a 236.

MAN Lion's City G CNG ev. č. 234 a RZ 9U5 1801 byl vyfotografován 10.10.2018 na autobusovém nádraží.