Dnešní nové autobusy splňují vysoké nároky na kvalitu cestování a bezpečnost cestujících. Nicméně mnoho, především regionálních dopravců si zatím nemůže dovolit pravidelnou obnovu vozového parku pouze novými vozidly, což se řeší jednak různými modernizacemi a přestavbami starších vozů, případně nákupem ojetých ale obvykle ještě celkem zachovalých autobusů z vyspělejších zemí. Už je naštěstí dávno pryč ta fádní uniformita osmdesátých a dřívějších let a tak se na našich silnicích setkáváme se širokou paletou modelů našich značek Karosa (potažmo Irisbus) a SOR, čím dál častěji vídáme Mercedesy, MANy, vozy severských značek a různých výrobců, kompletujících autobusy renomovaných značek s použitím vlastních karoserií a podobně. Sortiment je zkrátka poměrně široký.

FOTOGALERIE 1 Dennis, Ikarus, CMC ...	FOTOGALERIE 2 Ayats, Caetano, SlovBus	FOTOGALERIE 3 Den Oudsten, Turecko ...
FOTOGALERIE 4 Zliner, Avia, Ikarus ...	FOTOGALERIE 5 Yutong

Někdy však narazíme na opravdové rarity v podobě vozidel vyráběných jen ve velmi malém počtu nebo nebo vozidla z oblastí odkud se  k nám autobusy obvykle nedostanou. Mezi takové případy můžeme bezesporu zařadit i autobus který vidíte na těchto snímcích. Jedná se o čínský, americkým vzorem inspirovaný autobus CMC Pudong City Bus. RZ: 1P6 8305
Dopravce v roce 2003 údajně obdržel dva vozy tohoto typu, jeden byl záhy prodán do ruské Tuly, kde má podnik rovněž své aktivity. Druhý autobus vyrobený roku 1998 je přidělen k pobočce Rokycany, odkud vyjíždí na linky do okolí. Je osazen motorem Perkins s obsahem 5900ccm o výkonu podle jednoho zdroje 260hp, podle jiného 210hp, hmotnost vozu je téměř 11 tun, spotřeba údajně činí 32 l/100km, převodovka je typu ZF, zadní náprava Rockwell. Vůz prošel před zahájením provozu v Česku mnohými úpravami jako byla např. výměna předních světel, zlepšení protihlukové izolace motoru (přesto je v interiéru, zvláště vzadu nadprůměrný hluk) nebo omezení rozsahu otvírání posuvných oken. Otvírají se totiž spodní poloviny oken a v původní variantě mohlo menším cestujícím při zcela otevřené poloze hrozit vypadnutí z vozu. Původně červený pruh byl v Plzni přelepen na modrý (zelený je snad původní) aby barevná kombinace odpovídala barvám tehdejšího podniku ČSAD Invest, tedy zelené a modré. Toto zbarvení nese vůz i nadále neboť příliš nevybočuje ze současného standardu dopravce, tvořeného třemi odstíny zelené. Na přední polovině vozové skříně je výrazný zeleně provedený současný název společnosti - ČSAD Autobusy Plzeň a.s. rovněž podle současného standardu dopravce. Všechny snímky tohoto vozu byly pořízeny 22.4.2005 v Rokycanech.

Během devadesátých let vzniklo na  našem území několik zcela nových výrobců autobusů. Mezi nejznámější patřila čáslavská OASA, která se odvážně pustila do výroby cenově dostupných zájezdových autokarů nebo neméně odvážný počin českolipské odnože ČSAD, kde se smontovalo několik autobusů s pohonem na plyn (CNG) za použití finských karoserií značky Lahti a zkušenosti byly bohatě zúročeny při pozdější komerčně úspěšné výrobě populárních Ekobusů úpravou autobusů SOR. Jiní výrobci se pro změnu snažili pokrýt poptávku po menších vozidlech s kapacitou v rozmezí zhruba 10 až 30 osob.

Vedle opavské KH Motor Centrum, produkující malé autobusy nejčastěji na bázi vozů Mercedes-Benz Sprinter a Vario, již zmíněné libchavské firmy SOR, která z tohoto segmentu postupně pronikla i mezi výrobce "velkých" autobusů a dalších, vesměs dostavbářů a úpravců se pokusila prorazit také zlínská společnost Zliner. Vedle její opravárenské činnosti se v polovině devadesátých let zlínští pustili do vývoje a výroby autobusů s použitím karoserií vlastní konstrukce. Opravdu zdařilým dílem byl typ Zliner 9.12, aerodynamicky tvarovaný, a na svou dobu velmi moderní. Bohužel, vůz přišel na trh v době, kdy byl odbyt nových autobusů ještě velmi slabý (většina dopravců volila, hlavně z finančních důvodů, raději ojeté vozy ze zahraničí) a nerentabilní výroba, beztak uskutečňovaná pouze na zakázku, byla brzy ukončena. V Praze se tyto bezesporu zajímavé vozy provozují, případně provozovaly u společností Helia Tour, P&P a Vegatour, všechny vesměs na smluvní dopravu, zejména pro cestovní kanceláře. Občas jsem některý z nich vídal u ruzyňského letiště, což bylo i v případě tohoto snímku ze  16.5.2003. Vůz Zliner 9.12 s motorem MAN dopravní společnosti P&P, SPZ AU 55-77 vyčkává u letiště na přílet "svých" cestujících.

Španělská firma Ayats, zabývající se výrobou autobusů byla ještě před několika lety mimo svoji vlast celkem neznámým pojmem, na španělském trhu však slavila úspěchy odvážnými karosářskými variacemi za použití motorů předních evropských značek. V posledních letech se začala pomalu ale jistě prosazovat v zahraničí, nejprve ve Francii a nyní i v dalších zemích Evropy včetně Česka. U nás šlo zprvu jen o několik jednotlivých kusů prodaných našim provozovatelům, teprve díky razantnímu nástupu společnosti Student Agency do vnitrostátní autobusové dopravy, která začala na naše poměry ve velkém nakupovat na přelomu let 2003/2004 autobusy Ayats Atlantis osazené motory DAF, se značka dostala do širšího povědomí a dnes již autobusy Ayats vlastně ani nejsou raritou.

Na levém snímku vidíme Ayats Atlantis patřící dopravci Student Agency na autobusovém nádraží Praha - Florenc. Jde o vůz zn. 2B1 1117 parkující zde v dopoledních hodinách dne 13.2.2004 po příjezdu z Brna a společnost mu momentálně dělá malý Mercedes Vito, který Student Agency používá pro přípoj na ruzyňské letiště.

Pravý snímek ze stejného dne ukazuje prostor pro výstup cestujících podél hlavní budovy nádraží Florenc a v popředí vidíme dva Atlantisy výše jmenovaného dopravce. Vlevo je již zmíněný 2B1 1117 krátce po příjezdu z Brna, ve chvíli, kdy cestující ukončili výstup, zatímco vedle stejný vůz, tentokrát RZ 2B1 8882 stejného dopravce projíždí okolo k odjezdovému stanovišti aby v poledne odvezl své cestující zpět do Brna. Za pozornost stojí to, že vůz vpravo má z nějakého důvodu neoriginální zpětná zrcátka. Nevím, kde tak záhy přišel o ty obvyklé, vždyť v době fotografování šlo o zánovní vůz.
A ještě pro úplnost, další autobusy na snímku jsou Volvo/Berkhof B10M od Českého Národního Expresu, který jako konkurenční spoj rovněž právě přijel z Brna a úplně vzadu je Bova Futura společnosti ZDS Psota, která přijela na lince ze Znojma.

Jeden z prvních autobusů značky Ayats zařazený do provozu v České republice byl tento Ayats Atlas SPZ AKV 75-75, jenž provozuje Autodoprava Václav Včala. Vůz je zachycen na letišti Praha - Ruzyně dne 16.5.2003. Efektní metalický lak, tvořený dvěma odstíny zelené, pochází z doby kdy byl vůz používán pro předvádění. Jako pohonná jednotka byl u tohoto autobusu zvolen motor značky DAF.

Příkladem mistrovství španělských autobusových designérů jsou bezesporu elegantní křivky aerodynamické karoserie poschoďového velkokapacitního autobusu Ayats Bravo. Tento autobus zn. 1A3 4844 byl vyfotografován rovněž na Ruzyni, dne 14.7.2003 a je opatřen pestrým nátěrem ve kterém byl používán jako předváděcí vůz. Stejný autobus byl později provozován u Student Agency, nejprve v takovémto nátěru (zřejmě tentýž vůz) doplněném o modro-červený název společnosti na bocích a později již v tradičním typickém žlutém nátěru po vzoru jejich ostatních autobusů. Dnes ten žlutý autobus slouží u východočeského dopravce Car Tour.

Jen velice zřídka se na silnicích setkáváme se čtyřnápravovými poschoďovými autobusy. U našich dopravců mám zdokumentované pouze čtyři - jeden Berkhof a tři Neoplany (předpokládám, že moc dalších nebude), a rovněž v ostatních evropských zemích jsou vzácností.
Na snímku z 1.6.2004 vidíme odjíždět Neoplan N128/4 Megaliner společnosti Turismo  F. Hejnal SPZ PBA 46-00 z Florence poté, co přijel z pravidelné linky z Košic. Dopravce používá na své tradiční lince Příbram - Praha - Košice pouze poschoďové Neoplany, převážně klasické Skylinery, tedy typ N122/3, často je vypraven rovněž některý ze dvou Megalinerů. Odjezd z Prahy i z Košic je denně v devět večer, příjezd do cíle bývá brzy ráno, obvykle dříve než v avizovaných sedm hodin, proto je těžké zastihnout vůz na Florenci za denního světla. K tomuto snímku mi dopomohlo nejen časné červnové svítání ale především to, že byl autobus opožděn a přijel až během dopoledních hodin.

Mladoboleslavský dopravce Transcentrum bus, jenž je od prosince 2006 součástí společnosti Arriva obdržel v roce 2008 od nizozemské pobočky spol. Arriva šest částečně nízkopodlažních linkových autobusů, jedná se o u nás dosud neprovozovaný model na podvozku Dennis Dart SLF opatřený karoserií Alexander ALX200. Arriva Holland zakoupila 49 těchto autobusů v letech 2000 až 2001.

Jeden ze zmíněných autobusů, RZ 8S4 9496, jenž nese původní evidenční číslo 9865, na snímku ze 16.10.2008 odjíždí z aut. nádraží Mladá Boleslav do Benátek nad Jizerou.

Největší autobusový dopravce Zlínského kraje, společnost ČSAD Vsetín a. s., objednala na letošní rok 17 částečně nízkopodlažních autobusů značky Yutong a je tak prvním naším dopravcem, který "prolomil ledy" a nakoupil autobusy čínského původu. V některých evropských zemích, včetně Slovenska, se již čínské autobusy prodávají, u nás šlo dosud jen o několik předváděcích exemplářů a jeden dálkový autobus, zakoupený společností Bus Line. Vsetínské autobusy jsou ve dvou délkách 10,5 m (ZK 6116 HG1) a 12 m (ZK 6126 HGA) a jsou určeny zejména pro krátké regionální linky. Prvních 9 autobusů bylo veřejně představeno ve Vsetíně 4.4.2013.

Na autobusovém nádraží ve Valašském Meziříčí je 19.6.2013 přistaven na linku do obce Branky Yutong ZK 6116 HG1 RZ 4Z8 9139.