Od 14. prosince 2012 do poloviny ledna 2013 je polský Dreamliner provozován na linkách do vybraných evropských měst, poté bude trvale nasazován na dálkové mezikontinentální linky. K velké radosti českých leteckých fandů byl první let s cestujícími směřován do Prahy, čehož nekteří z nás využili a letoun jsme si za čerstva vyzkoušeli z pohledu cestujících. Celkově je mezi Varšavou a Prahou naplánováno přibližně 10 letů, já jsem se rozhodl využít moderní letoun hned první den provozu, v pátek 14.12.2012, zpět jsem se vrátil v neděli 16.12.2012.

Snímek vlevo ukazuje Boeing 787 během průletu nad dráhou při první návštěvě Prahy. Vzhledem k tomu, že jsem fotil přes okno terminálu a navíc za dost nepříznivého, mlhavého počasí, není snímek natolik kvalitní, abych ho dal ve větší velikosti do fotogalerie.

Ráno 14.12.2012 ještě skoro za tmy přijíždím na letiště a hned, asi dvě hodiny před pravidelným odletem, absolvuju odbavení, procházím do odletového prostoru terminálu 2 a jdu na konec tzv. prstu C, kde se nachází východ C11, určený pro náš let LO524 s odletem v 9:25 do Varšavy. V příslušné části terminálu byla nejen vyvěšená cedule, upozorňující na dnešní premiéru, ale také stůl s rozmanitým občerstvením, včetně skleniček se sektem pro všechny cestující. Přílet v 8:25 je nakonec opožděn a letoun se na inverzní, mlhavé obloze objevuje krátce před devátou hodinou. Letoun nejprve provede pro přihlížející diváky, včetně mnoha zaměstnanců letiště, elegantní průlet nad dráhou 06, tedy ve směru od Jenče, pak na deset minut zmizí v mlze a poté za pozornosti mnoha fotografů a diváků dosedne a roluje k terminálu.

Před odletem se to trochu protáhne a nástup cestujících je zahájen až v 9:45. Interiér je na první pohled moderní, vybavený individuálními monitory s audiovizuálním systémem, nabízejícím spoustu hudebních nahrávek rozmanitých žánrů, různé filmy a hry a samozřejmě možnost sledovat trasu a parametry letu. Uspořádání interiéru je 18 míst ve třídě Business, 21 v Premium Economy a 213 ve standardní ekonomické třídě. Já nacházím své sedadlo 07A v první řadě ekonomické třídy, hned za jednou z přepážek, oddělujících jednotlivé segmenty kabiny. Tato místa za přepážkami mají individuální monitory umístěné na výsuvném rameni mezi sedadly. Okna jsou poměrně velká, já mám ze svého místa dobrý výhled dopředu a také na levý motor Rolls Royce Trent 1000.

Let byl klidný a příjemný a protože šlo o premiéru, bylo se hodně lidí, včetně mne, během letu ze zvědavosti projít po letadle. Byl jsem i na záchodě, který nic inovačního sice nanabízel, ale pod zrcadlem mě zaujala váza s červenou růží. V rámci občerstvení byly podávány teplé a studené nápoje a sáček drobného slaného pečiva, pivo bylo polské, značky Żywiec. Poněkud brzy, asi v polovině letu nebo kráce za půlkou, jsme klesli do nižší letové hladiny a po padesáti minutách čistého letového času přistáváme za nevlídného zimního počasí na varšavském letišti, které nese jméno hudebního skladatele a klavíristy Fryderyka Chopina. Po přistání mi byl na požádání díky ochotě posádky umožněn letmý pohled do pilotní kabiny a pořízení fotky, kterou najdete na konci první fotogalerie.

Návrat jsem měl naplánován na neděli 16.12.2012 linkou LO527 s odletem z Varšavy ve 12:25. Opět jsem přijel na letiště s dvouhodinovým předstihem s úmyslem, že budu ještě před odletem trochu fotit tamní provoz. Počasí s teplotou těsně nad nulou, mrholení a zejména nízká viditelnost mi bohužel focení téměř znemožnily, ovšem v tamním poměrně nevelkém terminálu beztak v podstatě není odkud fotit. Ve veřejné části terminálu je výhled na plochu pouze jedním směrem, kde dá vyfotit jen letadlo, stojící nejblíže budovy, ostatní jsou za ním v zákrytu. V zóně pro odbavené cestující je sice výhled docela ucházející, ale zkosená okna, ke kterým se navíc dostantete tak na půl metru od nich, rozhodně také nejsou zrovna fotografův ideál, odleskům se nevyhnete.

Nástup do letadla, stojícího u východu č. 24, byl zahájen v 11:45, já zaujímám své místo 21A pro změnu v zadní části letadla, odkud mám dobrý výhled jak dolů, tak na odtokovou hranu křídla. Venku drobně, ale vytrvale mrholí a okénka jsou zvenčí mokrá, očistí je až proud vzduchu během startu. Oblačnost pod námi přestává být souvislá a nad naším územím z velké části zmizí. Také během návratu asi v půlce cesty poměrně prudce klesáme do nižší letové hladiny, podobně jako při letu tam. Údajně snad šlo o nějaké problémy s tlakem v kabině, víceméně se ale jednalo o preventivní opatření, my žádné změny nepocítili. Možná to jen potřebuje "vychytat svoje mouchy", ostatně jako všechno nové. Jinak byl ale celý let opět velice příjemný, v letadle je dostatek místa, úroveň hluku je nízká a zajímavostí je i stropní osvětlení kabiny, které může podle potřeby nebo jen tak pro efekt libovolně měnit barvu a odstín světla.

V Praze na letišti, které od 5. října nese jméno Letiště Václava Havla Praha, přistáváme po 50 minut trvajícím letu na dráhu 24, opět za dohledu mnoha spotterů, letištních zaměstnanců i laiků. Na úplný závěr jsem se byl po příletu podívat na oblíbené fotomísto u Cargo terminálu, kde jsem si spolu se skupinou dalších fotografů počkal až bude okolo nás za poměrně slušného počasí Boeing 787 rolovat k prahu dráhy 24 před návratem zpět do Varšavy.